fb

Nacházíte se: Úvodní stránka Psilocybin

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Psilocybin

Psilocybin

LYSOHLÁVKY

 

HISTORIE A SOUČASNOST:

Lysohlávky patří mezi přírodní halucinogeny s velmi bohatou historií. S důkazy o jejich užívání se můžeme setkat především ve střední a jižní Americe. Již středověcí objevitelé zmiňují indiánské obřady, kterých se zúčastnili. Během nich byly užívány malé černé houby, kterým indiáni říkali nanacatl a které navozovaly opilost a  halucinace. Důkazy o existenci kultu hub jsou však mnohem starší, houbové kameny, které zobrazují houby jako postavy s klobouky na hlavách pocházejí z období kolem let 1 000 až 500 let př.n.l.

„Houbové" obřady ve své tradiční podobě přetrvaly až do dnešních dnů a  etnobotanici v posledních desetiletích popisují setkání s houbovými kulty u současných domorodých kmenů střední a jižní Ameriky.

V našich zeměpisných oblastech je tradiční halucinogenní houbou spíše muchomůrka červená.

V minulosti byl kontext užívání lysohlávek sakrální, tj. byl součástí náboženských obřadů, na intoxikované dohlíželi „vyškolení" šamani. To zajišťovalo jistou míru bezpečnosti, kterou lze vnímat jako adekvátní k  užívání psychotropních hub takové síly jako jsou lysohlávky. I tak intoxikace neměla vždy „veselý" průběh, jak dokazuje líčení španělského mnicha z 15. století: „...když začali pociťovat jejich účinky, začali tancovat, někteří zpívat a  jiní naříkat..."

V dnešní době v našich zeměpisných šířkách je charakter užívání téměř bez výjimky profánní, tj. světský. Nejlépe to ilustruje líčení jedné kolegyně, která pochází z oblasti, kde se lysohlávky hojně vyskytují: „Když jsem se šla v  pátek podívat za kamarády do místní restaurace, vypadalo to jinak než obvykle. Na lístku měl každý 1 - 2 piva a přitom všichni vypadali, že pijou už od  rána. Nebyla s nima rozumná řeč. Až druhý den jsem se dozvěděla, že byli na  „houbách". A podobně to vypadalo celý podzim, co lysohlávky rostly. Dva z kamarádů po tomhle podzimu skončili na psychiatrii a jeden se léčí dodnes pro psychotickou poruchu."


Z hlediska užívání platí, že užití v nesakrálním kontextu, při nevhodném setu a settingu, s sebou nese mnohem větší riziko nepředvídatelného průběhu intoxikace a možných pozdních následků.


BOTANICKÉ ZAŘAZENÍ:

  1. Čeleď límcovkovitých (Strophariaceae).
  2. Rod lysohlávka (Psilocybe)
  3. Existuje několik desítek druhů, které vykazují psychotropní aktivitu, u nás jsou nejznámější druhy:
    1. Psilocybe bohemica (Lysohlávka česká),
    2. Psilocybe cyanensens (Lysohlávka modrající),
    3. Psilocybe semilanceata (Lysohlávka kopinatá)
    Všechny výše uvedené druhy se svou psychotropní aktivitou řadí mezi silně aktivní, obsah psilocybinu se pohybuje kolem 1%, psilocinu méně - odhadem se jedná o desetiny %.

VÝSKYT:

Celosvětový, nejhojněji se vyskytují v mírném pásmu v  Evropě a  Americe. Rostou na travnatých plochách, mechu, tlejícím dřevě, některé druhy výhradně na trusu hospodářských zvířat. Výskyt je proměnlivý. Závisí ročním období (obyčejně podzim), houby se mohou na určitém místě v jednom roce vyskytovat a v následujících letech mizet. Existují však typická místa, kde lze houby opakovaně nalézt. Houby rostou jednotlivě i v trsech, v místech s  vyšší vlhkostí a obyčejně se zbytky tlejícího dřeva, nebo na travnatých plochách, které spásá dobytek.

 

IDENTIFIKACE:

Plodnice jsou veliké několik centimetrů. Kloboukem je obyčejně tmavý, dohněda zabarvený, v průměru má jen několik cm. Na spodní straně klobouku jsou lupeny - většinou také hnědé, s bílým okrajem. Noha bývá jen několik mm tlustá, zabarvení opět hnědé, někdy bělavé. U lysohlávek se často popisuje "modrání". Některé houby jsou již při nálezu modře zabarveny, častěji je však houby třeba pomačkat, nebo rozlomit. Modrá barva se může objevit až po několika desítkách minut. Modrání pravděpodobně způsobuje psilocybin nebo psilocin, protože jejich vodný roztok je modrohnědý.

 

CHEMIE:

Účinnými látkami jsou stálejší, ale méně účinný psilocybin (4-fosforyloxy-N,N-dimetyltryptamin) a psilocin (4-hydroxy-N,N-dimetyltryptamin), který se rychle rozpadá, v sušených houbách již prakticky není přítomen. Jedná se o indolové alkaloidy, chemicky příbuzné biologicky významným tryptaminům, např. serotoninu.

 

DÁVKOVÁNÍ:

Psilocybin je účinný od dávek kolem 0,5 mg, asi 10 mg je dávka průměrná, 150 mg maximální. Letální dávka psilocybinu je asi 17gramů. V praxi to znamená, že účinné dávky jsou od několika kusů plodnic a  maximálního účinku lze dosáhnout po požití 10 - 20 kusů plodnic. Horní hranice již představuje značně vysokou dávku a její další zvyšování spíše intoxikace prodlužuje, než že by ji zesilovalo. V dávkování je rozhodně třeba být opatrný, protože „rozjetou" intoxikaci je již obtížné přerušit. Vzhledem k  rychlosti nástupu účinku, opustí houby žaludek již v době před dosažením maximálního účinku. Pravděpodobnost, že se podaří intoxikaci zmírnit vyzvracením žaludečního obsahu je malá.


EFEKT:

První příznaky intoxikace se objevují po 10 - 45 minutách, v závislosti na způsobu aplikace - pokud houby dobře rozžvýkáte a  ponecháte delší dobu v ústech, intoxikace nastupuje rychleji a je silnější. Pokud houby spolknete, nástup účinku bývá pozvolnější a maximální účinek je menší. To proto, že účinné látky se lépe vstřebávají z dutiny ústní.

Začátek intoxikace je spíše nepříjemný, dostavují se pocity neklidu, jindy mírná ospalost spojená se zíváním. Mohou se vyskytnout bolesti hlavy, poruchy koordinace jako při opilosti, vzácně křeče, třes a pocení. Psychicky dochází ke změně vnímání reality, postupně se ztrácejí časoprostorové souvislosti. Osoby v  okolí mají deformované tváře a údy, mění se i vnímání těla intoxikovaného. Zesiluje vnímání barev a zvuků. V lepším případě přichází euforie a  pocity štěstí, v horším deprese, podrážděnost, pocit „šílenství". Změna časového vnímání způsobuje, že příjemná intoxikace je vnímána jako krátká, naopak nepříjemná je nekonečná, intoxikovaný může mít pocit, že nikdy neskončí a  zdravý rozum se mu již nevrátí. Často se přechodně dostavuje nevolnost a  zimnice, při příjemném průběhu následují pocity celkového tělesného uvolnění.

Prohloubení intoxikace přináší zrakové halucinace, výjimečný není ani psychotický stav spojený s depersonalizací a výše zmíněným porušeným vnímáním časoprostoru. Ztráta kontaktu s realitou a falešné představy mohou vést k  nehodám a úrazům. Intoxikace často odeznívá náhle a lze ji přerušit některými psychofarmaky (např. neuroleptiky).Vrchol intoxikace nastupuje po 1 - 2 hodinách, následuje cca. 2 hodiny trvající plató, obyčejně za 5-6 hodin od  počátku odeznívají hlavní příznaky. Zcela k normě se intoxikovaný vrací po 12 hodinách. Uvedené doby závisí na požité dávce. Průběh intoxikace závisí na  vnímavosti a osobnosti uživatele, ale i na vnitřních a vnějších okolnostech (set a setting). Pro lysohlávky, stejně jako pro jiné halucinogeny platí, že jejich efekt do značné míry „katalyzuje" to, co se aktuálně děje. Vstupovat do intoxikace v duševní nepohodě, nebo v nevhodné společnosti, může způsobit nepříznivý průběh intoxikace.

Po odeznění intoxikace se může stav vracet (tzv. flash back), někdy jen jako krátkodobý záblesk, jindy na delší období. Takové stavy vnímají lidé většinou jako nepříjemné, nemají tendenci sami zmizet. Často je pak nezbytná návštěva psychiatra.

U lysohlávek, stejně jako u jiných drog i alkoholu, platí, že čím víc věcí zkombinujete, tím více riskujete, že Vám bude špatně a i pozdní následky mohou být horší. (Bier und wein das ist schwein :-) )

 

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko