Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
bratr
ellinka
Dobrý den, potřebovala bych poradit jak se chovat k mladšímu bratrovi (jemu je 17, mně 20), který začal brát pervitin (předtím experimentoval s extází a různými halucinogeny), pravidelně také pije a kouří marihuanu. Doteď jsme byli skoro nejlepší kamarádi, máme se opravdu rádi, svěřovali jsme se sobě, pořád si voláme, chodili jsme spolu i "pařit". Já jsem se různým experimentům také nikdy nebránila, občas i kouřím marihuanu, ale tím to pro mě také končí, protože mám spoustu jiných zájmů a baví mě škola, kterou studuju. Bráška je ale na učilišti, které ho štve a bydlí na intru, kde fetují skoro všichni. Stále mi tvrdí, že pervitin pravidelně nebere, ale to jen proto, že ví, jaký názor na to mám. Tím, že mi lže, i skončila důvěra mezi námi. Já přece poznám, když někdo drogy bere, nehledě na to, že se výrazně mění jeho chování, hubne, nemá zájem o nic jiného než o akce a kluby, má absence ve škole, potvrdili mi to i jeho kamarádi,... poslední kapkou bylo, když se mamce potvrdilo, že jí krade peníze (naposledy 1000), myslím, že něco vzal i mně. Mamka udělala velkou scénu a zmlátila ho, ale teď se už bojí, že se nevrátí domů. Taťka nikdy neměl otce a myslím, že pořádně neví, jak se jako táta chovat. Mám pocit, že je teď všechno na mě, protože jsem si jistá, že mě má na světě nejradši a můj názor bere (nebo doteď bral). Když s ním chci promluvit, tak lže. Když udělám nějakou scénu nebo s ním přestanu mluvit, je možné, že se vzpamatuje nebo se úplně zatvrdí? Vůbec nevím, co mám dělat. Byl vždycky strašně hodný, přemýšlivý a až přecitlivělý (možná proto k těm drogám zklouzl), ale myslím, že pervitin jeho osobnost teď dost mění, takže nedokážu odhadnout jeho reakci... Zkuste poradit prosím, mám ho moc ráda. Problém je, že on je na škole v Hejnicích a já v Praze a má i často rozbitý telefon, vidíme se jen o víkendech a o prázdninách...
Odpověděl: Bára Orlíková
Chápu, že jste v obtížné situaci, ale v tomto okamžiku toho pro bratra skutečně nemůžete moc udělat. Je zřejmě v počátcích užívání pervitinu a snaží se nepřipustit si, že má nějaký problém - i když už se nějaké potíže objevují (absence ve škole, zjištěná krádež peněz doma), tak to nejsou tak závažné potíže, aby byl nucen situaci měnit. V tuto chvíli nemá moc smysl se pouštět do nějakých záchranných aktivit, uděla scénu nebo s ním přestat mluvit asi také není řešení - vysílíte se tím a obávám se, že se bratr nevzpamatuje - ale taky si nemyslím, že by se pak vysloveně zatvrdil. Myslím si jen, že to nebude fungovat, protože bratr lže nejen Vám, ale hlavně sobě, a nechce s tím zatím nic dělat - a dokud on nebude chtít, tak s tím nic nezmůžete. Rozhodně se nenechte vtlačit do role, že je to všechno na Vás - není to pravda. Je to především na Vašich rodičích, pokud s bratrem žijí, vy to ani z Prahy nemůžete moc ovlivnit. Sama píšete "Mám pocit, že je teď všechno na mě, protože jsem si jistá, že mě má na světě nejradši a můj názor bere (nebo do teď bral). Když s ním chci promluvit, tak lže." Bratr je teď ve fázi, kdy na něj neplatí to, co na něj dosud platilo - neznamená to, že Vás nemá rád, ale promluvit se s ním nedá, lže Vám a Váš názor nebere... Vyčerpala jste veškeré nástroje, které jste měla k dispozici. Teď je nejdůležitější přimět Vaše rodiče, aby zvolili nějakou jednotnou, adekvátní strategii a jasně vymezili hranice - vztahu rodičů a bratra a řešení této složité situce rozhodně neprospívá, když máma bratra jednou zmlátí a pak se bojí zas cokoli udělat, aby neodešel a táta nedělá zřejmě z obav vůbec nic - a vy je omlouváte. Možná jsem teď příliš tvrdá, ale nechci, abyste žila v domnění, že je vše na Vás a že rodiče nic udělat nemohou nebo nejsou schopní. Jediné, co můžete právě teď udělat, je přimět rodiče, aby společně (a klidně i s Vámi) navštívili někoho z odborníků a probrali možné varianty, jak nejlépe v této situaci postupovat - aby se vyhnuli pocitu, že jsou úplně bezmocní nebo aby nedělali neuvážené kroky. Bratra asi nepřimějete, aby šel s Vámi, i když by to samozřejmě bylo nejlepší. Nevím, ze kterého regionu rodiče jsou, tak Vám nemohu poradit konkrétní kontakt. Když byste měla zájem o ten kontakt, napište, odkud jsou a pokusíme se něco vymyslet. Zatím držím palce Vám i bratrovi.
Zpět
