Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Bára Orlíková

To, co popisujete, je bohuzel zcela bezne, kdyz prestanete brat drogy - na jedne strane strach z pervitinu, tisice vzpominek na to spatne a desive, co jste si zazila, obavy o pratele... a na druhe strane pokuseni si vzit, tisice vzpominek na ty okamziky, kdy jste si to uzivala, chut si vzit, kdyz se vam cokoli nedari nebo se necitite nejlip. To, ze mate chut na drogy neni zadna vada charakteru, to je normalni priznak toho, ze se dostavate ze zavislosti na drogach - neni treba se za to stydet nebo mit pocit, ze to nezvladate jak byste mela. Cim dele budete abstinovat, tim to bude mene intenzivni, ale nejakou dobu vas to zrejme jeste provazet bude. Je docela dobre sledovat, ve kterych situacich vas to takhle pokousi a zkusit tyhle situace nejak eliminovat nebo se pripravit predem na to, ze na vas chut prijde, kdyz se v tehle situaci ocitnete a neda se ji vyhnout - bude se vam to lip zvladat. Predpokladam, ze vite, ze nejrizikovejsi jsou setkani s lidmi, kteri drogy berou, na mistech, kde se bere - tomu byste se mela vyhnout uplne, pokud chcete abstinovat dal. Taky je docela vhodne omezit nebo vynechat jine drogy vcetne alkoholu nebo konopi - protoze se muzete diky temto drogam dostat do stavu, kdy se muze nekontrolovane objevit chut na pervitin, kterou pod vlivem treba alkoholu nemusite zvladnout nebo se mohou objevit neprijemne psychicke stavy a nemile drogove vzpominky (to se vam muze stat pod vlivem travy). Davejte si na sebe vetsi pozor v situacich, kdy jste unavena, ve stresu, je vam smutno - v tehle momentech se to vraci casteji. Chut na drogy se vzdycky objevi tam, kde mate nejake slabe misto - zavislost si hleda cesticku nazpatek. Je dobre vedet, kde ta slaba mista jsou a tim je mensi riziko, ze vas to jednou premuze. Vetsina lidi ma nejake neresene problemy, uzkosti, strachy, ktere byly prekryte drogami a ted vylezaji zas na povrch - a tudy si drogy hledaji cestu nazpatek nejcasteji. No, mozna bych vam doporucila kontaktovat nejake dolecovaci centrum (pro lidi, kteri po lecbe ci bez lecby nejakou delsi dobu abstinuji a potrebuji podporu, aby lepe zvladali veci, ktere popisujute i vy) nebo psychologa. S medikaci bych poseckala, stavy, ktere prozivate, vetsinou po nejake dobe abstinence postupne odezni - ovsem kdybyste se citila vyrazne zle a neprechazelo to, tak je mozne samozrejme vyhledat i psychiatra a o vhodne medikaci se poradit. Kdyz mi napisete odkud jste, pokusim se vam doporucit nejake dolecovaci centrum nebo nekoho z kolegu psychologu. Zatim drzim palce a preji hoden stesti.