Sananim - Drogová poradna 

Prosím o radu

Be. Fr.

Je to jako droga !?!? PORADÍ MI NĚKDO ? PROSÍM . Svého času se mi nahromadily jisté problémy a vždy jsem se z toho nějak dostal (například…časté studené sprchy, pořádně vypotit ve cvičírně….atd ), ovšem čas ubíhal a za nějakou dobu se stalo, že přibyl další problém jakoby se něco umocnilo a cosi ve mně jako by ruplo a přestože jsem se snažil si pomoci jako vždy sám, pozoroval jsem na sobě, že něco je jinak (bolesti v vlavě, jakési pnutí, které jsem nikdy předtím naznal) a že by bylo záhodno zkusit navštívit lékaře. Vzal jsem do rukou telefónní seznam a prvního psychiatra , kterého jsem vytelefonoval jsem navštívil. V mém případě to byla Psychiatrička. Nejdříve se mně ptala kdo mně posílá.Vysvětlil jsem, že jsem přišel z vlastní iniciativy a že jsem v mém životě téměř nikdy nepotřeboval lékařskou pomoc, přestože je mi 52let , ale nyní cítím něco co jsem nikdy neznal (časté probouzení, kde se mi vždy ihned vybavilo něco co mně trápí a bylo po spánku, dále pak úzkost a již zmíněné tlaky v hlavě a nesoustředěnost )a že si myslím, že tentokrát bych potřeboval pomoci. Vycházel jsem z toho, že jsem v nějakém televizním pořadu slyšel, že mozek má určitou chemii a ta se dá poupravit určitými léky. Lékařka mi naordinovala Rivotril 0,5mg – půl ráno, půl v poledne a celý večer. Zeptal jsem se zda se nejedná o nějakou návykovou látku, protože ze jakékoliv budoucí možné závislosti se bojím, protože jsem během mého života ještě žádné léky nepotřeboval. Ještě podotýkám , že jsem sportovně dost aktivní a že alkohol jsem celý svůj život nekonzumoval, až nyní, kdy je to asi dva roky zpátky co si občas dám s manželkou a návštěvou jednu popřípadě dvě skleničky vína. Tedy, dle mého názoru je má životospráva velice kvalitní. Když jsem přišel asi po měsíci k již zmíněné lékařce na kontrolu , oznámil jsem jí, že tlaky v hlavě zmizely a že se cítím opravdu dobře, že i v noci se mi dobře spí. Ona mne upozornila, že v této léčbě musím pokračovat ještě nejméně další dva měsíce i když se cítím sebelépe, že je to takto potřeba. Prý mněla více pacientů, kteří doplatily na to, že přestali brát své léky, ihned po tom co se cítili relativně dobře. Nechal jsem si poradit a pokračoval jsem tedy v léčbě. Asi po třech měsících při další kontrole jsem své lékařce oznámil, že se nadále cítím velice dobře, ale že jsem se na internetu na mnoha odkazech dozvěděl , že Rivotril je lék závislosti a že s takovýchto léků mám strach, jak jsem jí již řekl při první návštěvě. Dosti striktně mi oznámila, že je to nesmysl a že Rivotril není lék na kterém by se mohla vypěstovat závislost. Oznámila mi, že tento „lék“ mohu nadále užívat i když se už dobře cítím a až se rozhodnu tak jej mám přestat brát, nic víc nic míň. Asi po čtrnácti dnech od její poslední návštěvy jsem léky vysadil . A tady je kámen úrazu ! ! ! Za pár dnů mne začata bolet hlava , někde vzadu v zátylku a hučelo , nebo šumělo mi neustále v uších a to velmi dlouho a téměř neustále a to nejvíce, když jsem byl v klidu, nebo vleže. Takto jsem trpěl více než týden v domnění, že to jednou musí přestat. Naopak měl jsem pocit, že se to zhoršuje. Sám jsem se rozhodl, že k již zmíněné lékařce nepůjdu, protože se domnívám, že mi mluvila nepravdu o té závislosti. Nevím jestli záměrně, nebo z nevědomosti . N e ch á p u ? Mezi tím co jsem se pídil po internetu o závislosti Rivotrilu, jsem se ještě ptal všech svých známých i některých známých lékařů (i když né z oboru psychiatrie) tito všichni mi potvrdili, že Rivotril je závislý lék a že znají více lidí, kteří jsou na tomto léku závislí ! Protože jsem tyto bolesti hlavy a hučení v uších nemohl vydržet ( bylo to nesnesitelné ), rozhodl jsem se že si budu opět muset pomoci sám. Usoudil jsem, že se tady bude patrně jednat o něco podobného jako když má někdo závislost na alkoholu ( tedy jakýsi „ abstˇák “) a dá si skleničku, aby mu opět bylo dobře , takže budu muset učinit něco podobného. Zvolil jsem podobnou metodu .Vzal jsem si čtvrtku již zmíněného Rivotrilu , odpoledne taky a večer půlku. Tedy poloviční dávku předešlého užívání. A ejhle bylo to pryč ! Nebylo to jako kdysi, ale výsledek byl velice znatelný. Zde jsem si uvědomil, že lékař, od kterého jsem očekával pomoc , mi vlastně pomohl dočasně, ale v konečném důsledku mi ublížil, protože kdybych jej nikdy nenavštívil a přetrpěl ty tlaky v hlavě a pomohl si sám , jednou by to přešlo a bylo by to menší utrpení, než to , které mám na krku nyní. Zatím nevím jak se toho zbavit, ale budu muset experimentovat a zkoušet. Nic jiného mi nezbývá !? Sám na sobě jsem musel přijít na to, že Rivotril je závislý lék a mou psychiatričku už nechci ani vidět , přestože jako osoba mi byla velice sympatická. „Tento lék“ beru nadále v těchto čtvrtinových dávkách a nechci ho vysadit, když si pomyslím co by mě čekalo. Musím najít způsob, jakým postupně snižovat dávky. Zatím , co jsem si sám zjistil tak jsem se dozvěděl , že toto odvykání může trvat i půl roku !? Poradí mi někdo jak dál ? Zda tuto dávku brát po určitou dobu (třeba měsíc, dva, nebo více) a potom co druhý den a takto nějak se této závislosti a problémů s tím spojených zbavit. Nebo je má úvaha o tom, že bych se takto postupným snižováním mohl dopídit kýženého výsledku odbourání závislosti mylná? Považuji se za poměrně (na venek) silnou osobnost , prý i charismatickou .Velice mne mrzí, že v dnešní době, kdy je medicína na takové úrovni si musím, pomoci sám. A už vůbec se mi nechce věřit , že by psychiatr nevěděl, že Rivotril je lék na , kterém se může vybudovat závislost, tak proč jedná tak jak jedná ? Nerozumím tomu, nechápu to !!! Předem upřímně děkuji za jakýkoli poznatek či radu.

Zpět