Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
prosba o pomoc
vladka
již pět měsíců si doma odvykám od závislosti na neurolu který jsem nebrala ve velkých dávkách,stále mám úzkosti,na běhla mi přecitlivělost na potraviny a nechci do nemocnice,mám velmi přísnou dietu z té úzkosti a nijak se nezlepšuji.nevím si rady,můj psychiatr neví co se mnou.nesnáším léky i antidepresiva,proto jsem v tomhle stavu.dochází mi síly,je mi 67 let,co dál?
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den, vladko,
vážím si toho, jak otevřeně popisujete svojí situaci. Je z toho vidět, jak moc se snažíte zvládnout všechno sama - ale také je zřejmé, že už se pět měsíců trápíte bez valného zlepšení. Na jednu stranu říkáte „nesnáším léky" a přitom jste byla závislá na Neurolu. To samotné myslím trochu vystihuje, v jak těžké jste sitauci a ukazuje, jak ambivalentní pocity byste mohla mít, pokud jde o pomoc a léčbu. Zároveň současný stav napovídá, že samotná dieta a domácí snaha nestačí.
Rozumím, že nechcete do nemocnice. Ale pokud vám dochází síly, může být právě to chvíle, kdy si připustit, že bez odborné pomoci to dál nepůjde. Nemusí jít hned o dlouhý pobyt - někdy stačí i pár dní, nastavit si režim, správnou medikaci, také si trochu odpočinout. A následně je důležité nepodcenit podporu po ukončení pobytu - existují ambulantní programy nebo poradny, kde vás vyslechnou a navrhnou řešení a podpoří vás po propuštění.
Můžete samosebou čekat a zkoušet dál vše zvládat sama. Pak je ale dobré říct si, jak dlouho a do kdy. A pak je tu možnost nečekat, že se to zlomí samo, a dovolit si přijmout pomoc a podporu. I to, že píšete, ukazuje, že sílu ještě máte - a právě teď ji můžete využít na krok k pomoci, která má šanci skutečně ulevit. To může znamenat zkusit variantu, kterou navrhuje psychiatr, nebo si sama nastavit hranice, podle kterých poznám, že je na čase jít do nemocnice, nebo zatím alespoň vyhledat místo, kam byste si o všem mohla zajít promluvit osobně. Co říkáte? Dávala by vám osobní návštěva adiktologické ambulance smysl? Pokud ano, napište, která větší města máte dobře dostupná, mohla bych vám poslat kontakty na ambulance v okolí.
S pozdravem,
Gabriela Minařík.
Zpět
