Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, Daso,

díky za dotaz.

Bohužel vám nedokážu jednoduše odpovědět, resp. mám trochu pocit, že jste si v otázce odpověděla sama - pokud bude partner chtít, mohou mu léky pomoci, bude-li je ale chtít "přepít", resp. pít dál, nic ho nezastaví, tedy ani léky. Pokud jde o pití alkoholu, jde hlavně o to, co chce váš partner. Chce-li své pití řešit, má možnosti, kam se obrátit s žádostí o pomoc. Dokonce s tím má i své zkušenosti. Chce-li ale pít dál, vždycky si k alkoholu cestu najde.

V tuhle chvíli pro vás, ale i pro něj, může být dobrá otázka: Co v tuhle chvíli potřebuje/i, aby/ch nepil, a co, aby/ch mohl pít dál?

Pokud je to tak, že tvrdí, že vás potřebujete, aby nepil, ale vlastně v pití pokračuje, nejspíš to nebude úplně pravda. Říká-li, že když se s ním rozejdete, bude pít dál a víc, ale vlastně pije i teď, pak to také nejspíš není pravda. A vypadá to, že je na vás, jak se se situací, kdy partner kvartálně pije, poperete. Chcete partnera, který takhle pije? Jste ochotná s ním procházet takovými obdobími opakovaně? Kolikrát jste to ochotná ustát? A co je pro vás ta hranice, za kterou nechete jít? Co pro sebe chcete? 

Je na vás, abyste si pro sebe ujasnila, co jste ochotná snést a co nikoli. Partnera proti jeho vůli nezměníte a sliby jsou jen sliby, dokud se nestanou skutečností.

Je mi jasné, že vám na partnerovi záleží a máte ho ráda, jinak byste do poradny nejspíš nepsala. Nejspíš mu chcete věřit, pomoct mu a podpořit ho v tom, aby se neupíjel. Ale to hlavní je na něm. Na vás je nastavit si hranice a rozhodnout se, co bude když ...

Můžete mluvit o tom, co vidíte a slyšíte (jeho chování, spolehlivost, pohyb, schopnost držet se plánů a slibů atd.), o tom, co to s vámi dělá a jak se cítíte. A pak je dobré mít sama pro sebe jasné hranice v tom, co jste ochotná snést a jak dlouho, a mít jasno v tom, co už je pro vás nepřijatelné. Jinak by se snadno mohlo stát, že za pár let zjistíte, že se opakovaně necháváte uchlácholit sliby a zůstáváte v něčem, co se jen s malými obměnami točí v kruhu a stáváte se tzv. spoluzávislou.

Nikdy není od věci v podobné situaci vyhledat odbornou pomoc. S pracovníkem, který vás vyslechne, kterému budete moci vše popsat v širších souvislostech, budete moci mluvit o tom, co už jste vyzkoušela a co a jak fungovalo, budete moci mluvit bez pocitu odsouzení o všem, co vás kolem toho napadá, o svých pocitech i obavách, strachu, vině, zlobě, a společně budete moci hledat další kroky, které podniknout. Co vy na to? Dávalo by vám něco takového smysl? Pokud ano, zkuste se obrátit na nejbližší adiktologickou ambulanci a svou situaci v krátkosti popište - buď vám nabídnout schůzku nebo vám poradí, kam se obrátit. Služby podobných poraden jsou zdarma (byť najdete dnes i placené služby) a jsou poskytovány diskrétně, podobně jako služby u lékaře. Pokud kontakty nemáte, napište, která větší města jsou vám dobře dostupná.

S přáním hodně sil a trpělivosti,

Gabriela Minařík.