fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Závislost na marihuaně

Umar

Dobrý den, už bezmála 2 roky kouřím prakticky denně marihuanu, ze začátku jsem kouřil třeba jen večer a nebo zkrátka ve volném čase. Po nějaké době o sobě dala vědět závislost, kterou jsem nebral dostatečně vážně. Možná protože mi marihuana pomáhá čelit každodenním strastím. Nyní jsem ve fázi, kdy za den nemám problém spotřebovat 2g sušiny, což je přehnané množství. Trpím od útlého věku ADHD, takže jsem věřil, že by mi na to marihuana mohla pomoct, jak tvrdí někteří "odborníci". Možná na tom něco je, protože ať jsem kdykoliv vykouřil jakékoliv množství marihuany, účinky nikdy nebyly nepříjemné, vždy mi bylo lépe, lépe jsem se soustředil, byl méně konfliktní a tak dále. Jediné, co jsem pozoroval od začátku je, že se mi nějakým způsobem otupily schopnosti se vyjadřovat, nikdy jsem s řečí problémy neměl, ba naopak jsem byl skvělý řečník, ale kvůli marihuaně jsem se začal zakoktávat a snadněji se to věty "zamotám", ale pro samou lásku k marihuaně jsem to bral jako daň za to, že mi v jiných ohledech ulehčuje život. Všechno se jevilo v pořádku, jenže od jisté doby jsem na sobě začal pozorovat, že jakmile neužiju marihuanu, nedokážu prakticky fungovat, nic mě nebaví, každých 10 minut mám jinou náladu, jsem vyčerpaný, podrážděný. Nyní tedy k meritu věci. Posledních pár dní jsem začal vážně přemýšlet, že přestanu marihuanu užívat, hledal o tom informace na internetu, v literatuře, zkrátka ve všech možných dostupných zdrojích. Samozřejmě, nejdůležitější je motivace, kterou mám ze strany rodiny, přítelkyně i přátel, také už kvůli škole. Jenže největší problém shledávám v tom, že nevím, jak co nejefektivněji přestat. Na tvrdo ze dne na den abstinovat jsem zkoušel, nicméně je to strašně těžké. Někde jsem se dočetl, že je lepší marihuanu vysazovat postupně, aby si mozek postupně zvykl na menší a menší dávky serotoninu, to je první otázka na kterou se chci zeptat. Zda je lepší marihuanu vysazovat nějak postupně a nebo zkrátka vydržet strašné abstinenční příznaky? Dále se chci zeptat, jakým způsobem byste mi poradili "nahradit" marihuanu. Když jdu například na cigaretu, mám prostě obsesi si zahulit, když jdu do školy, též mám obsesi si zahulit a když si nezahulím, den a celkově život mi připadá takový prázdný, nijaký, nemám vlastně ani důvod jít někam. Zkrátka se chci zeptat, jakým způsobem bych to mohl nahradit nebo čím si pomoct při nutkání užít marihuanu, jako například kuřáci při nutkání na cigaretu zobou křupky, aby zabavili ruce a ústa. Největší problém shledávám v tom, že si pod vlivem marihuany si přijdu víc střízlivý než střízliva, ačkoliv vím a cítím, že to na mě působí negativně.

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, Umare,

 

díky za důvěru, se kterou jste se na naši poradnu obrátil. 

 

Nejspíš vás ale zklamu s odpovědí. Každému vyhovuje jiný způsob vysazení marihuany - někdo preferuje přestat naráz. Nejčastějším důvodem bývá předchozí zkušenost s postupným omezováním a zachovaným přístupem k marihuaně, což vyvolávalo tak velké chutě, že se postupné omezování nedařilo. Někteří lidé také uvádí, že mají tu zkušenost, že se vlastně díky postupnému omezování neustále rozchuťovávají, prodlužují si abstinenční přiznaky v podobě špatného usínání, divokých snů a nočních můr, kdy se budí opocení, náladovost. Sice to vše vnímají v menší míře, ale je to natolik iritující, že se rozhodnou raději vysadit úplně. Nejtěžší bývá odolat hulení v situaci, kdy mají někde zásobu na dny, kdy si hulení plánují povolit ... zásobu pak vyhulí hned, nevydrží. Pak jsou lidé, kterým naopak nevyhovuje přestat z razu naráz. Třeba i proto, že vysazují z velkých dávek, nedovedou si vysazení vůbec představit, tak trochu se i ztrácí v tom, kolik vlastně hulí a proč. Není proto od věci zkusit si nějakou dobu o svém hulení vést záznamy - sledovat, kdy hulím, kolik, v kterou denní dobu a kde a ským zrovna jsem, jak se cítím, na co myslím ... vést si takové záznamy pár týdnů člověku často otevře oči. Následně je pak mnohem jednodušší přemýšlet o tom, co bych měl změnit, abych to nehulení zvládl.

 

Lidé, kteří přestávají hulit v rámci programu, kde již několikátý rok působím: www.koncimshulenim.cz popisují, že jim pomáhá, když si první dny a týdny podrobně naplánují, zbaví se neomezeného přístupu k hulení a nějakou dobu se vyhýbají lidem a místům, které mají s marihuanou spojené. Logicka tak nehulení vede k řadě dalších změn - ne jen změny rituálů a zvyků, ale i změnu v tom, s kým se stýkám a co v kterou dobu dělám. Často je ta změna větší, než se na první pohled může zdát.

 

Někomu pomáhá spojit vysazení třeba s nějakou další změnou ... náročný výlet, stěhování, změna práce, delší dovolená ... jsou to situace, kdy člověk bez tak mění spoustu věcí a má rozbouraný denní režim zaběhnutý do té doby, takže se s tím snadněji spojí i něco takového, jako přestat hulit. Pro někoho je naopak představa kombinace více změn náročná a raději pak nehulení plánuje na dobu, kdy má klid, vezme si třeba i pár prvních dní volno.

 

Zároveň si říkám, že jste hulil docela dost - 2g denně opravdu není málo, a navíc už od velmi nízkého věku. Těžko říct, co pro vás marihuana znamenala tehdy a jaké místo si ve vašem životě za ty 2 roky vybudovala. Možná to byla ze začátku víc samoléčba, na stranu druhou vás možná i užívání marihuany "fomovalo", tlumilo vaše emoční reakce, které tento věk klasicky provází a tak kdo ví, jak bude teď mozek reagovat na omezení nebo vysazení, jak budete reagovat emočně. Může to být i docela náročné období.

 

Někomu pomáhá popíjení meduňky, někdo potřebuje podporu formou terapie, někdo další potřebuje antidepresiva, protože si hulením tak trochu "medikoval" svou nediagnostikovanou depresi a úzkosti apod.

 

Takže - abych to shrnula - variant je spousta. Možná jde jen o to začít zkoušet a hledat, která by vyhovovala vám. Zároveň je asi rozumné očekávat, že to nebude úplně jednoduché a "bez bolesti". Velmi pravděpodobně se nějaký čas - často i týdny, budete potýkat s potížemi s usínáním, spaním, možná i náladovostí, běžným fungováním ... uvidíte. I proto je někdy dobré mít po boku někoho, kdo rozumí závislostem, s kým budete moci otevřeně o svých potížích mluvit, kdo je nebude bagatelizovat, ani vás soudit. Takové místo byste našel třeba na motivační skupině v našem Denním stacionáři v Praze v Holešovicích, ale jistě i jinde v republice. Kdybyste stál o kontakt, dejte vědět, která větší města jsou vám dobře dostupná. Co myslíte?

 

Budu ráda, když mi napíšete, jesti vás nějaká část odpovědi oslovila nebo přišla užitečná. A kdyby bylo potřeba, kdykoli znovu napište.

 

 

S pozdravem,

Gabriela Minařík.

 

 

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko