Sananim - Drogová poradna 

Nechci celoživotní lež

Lev

Zdravím, je mi 33, mám krásnou ženu, dvě krásné děti, slušnou práci, teď už i vlastní dům, auto, vlastně nic mi nechybí a žijeme spokojený život. Jen to má jeden takový háček. Deset let, možná i déle je mou součástí takový to bílé zlato. perník . Tak jako asi u všech to bylo na začátku "jen na akci", později víkendy, pak čtvrtky, protože ten už je přece malý pátek;) no a nakonec se z víkendu stal celý týden... A tak jak jsem dříve mohl z jistotou vyjmenovat dny, jsem jen byl sjetý, teď mám problém si vzpomenout na nějaký kdy jsem byl čistý... Myslím, že nejsem žádný hlupák a je mi jasné, že to dřív či později skončí. Bez baráku, bez rodiny, úplně dole s nálepkou "ten feťák" a to samozřejmě nechci dopustit. Hodně známých dopadlo podobně... Však i já před lety měl namále, když se to doma z části provalilo, ale nějak jsem to ututlal, žena mi dala šanci, já setkal latinu a vše se spravilo. Věří mi, že to byla minulost. A myslím, že nemá žádné podezření. Jenomže mě ten dvojí život už nebaví. Ani nechci počítat kolik mě to stojí. je to kupa peněz, ale hlavně je to jedná velká lež před rodinou, kamarády kteří "nesypou", v práci...která prostě nevydrží věčně . No ale jak začít a hlavně vydržet delší dobu a nevracet se k tomu. když sjetý doma makám na zahradě, kolem domu, s dětmi vymýšlíme kraviny, všechny resty od ženy splněny, prostě v jejich očích ideální chlap /táta. V práci zase ideální zaměstnanec :) všichni spokojeni. ale to vše je podmíněno mým malý velkým tajemstvím. No a když se v týdnu najde ten den, dva možná snad i někdy tři, kdy čistím hlavu, tak je to klasika. zewling, sežeru co vidím, žena nasraná, že nic nedělám apod. V létě jsme byli 14 dní na dovolené. Hyc jak blázen a mě celé dva týdny lilo z nosu jako prase. Ženě to bylo divné a i moje sedmiletá dcera říká, že je to divné, že vždyť rýma vždycky trvá týden :) tak jsem to svedl na klimu..jako vždycky nějaká výmluva. Ale jinak dovča super a tak jsem byl rozhodnutý, že už s tím doma skončím. No a neskončil. Ještě týž den po návratu z letiště jsem jel do obchodu s malou zastávkou u kolegy. Levá, pravá a už jsem byl "spoceny" zázračně bez rýmy a celou noc vzhůru, tím pádem ráno rozbitý jak prase, tak znovu do obchodu, odbočka ke kolegovi a doma jsem vybralo al kufry jak zběsilý :) A kolotoč se rozjel znovu. Je mi jasné, že bych měl navštívit nějakého odborníka osobně, ale zkusím to teď takhle. Je třeba nějaký "lék, stimulant", vitamín, který by mě "tak nějak nakopnul"? Ať nejsem taková zdechlina bez šťávy a nemám myšlenky cestou z obchodu "udělat u kolegy zastávku) nějaké ginko mi těžko pomůže,nebo kybych zašel k obvodní lékařce, je možnost že by mi něco předepsala? Věřím, že ještě nejsem ztracený případ, a že se tady pozná spousta lidí, ale u mě to nejdůležitější = ta vůle a odhodlání prostě asi chybí. Dík za odpověď

Zpět