fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Marihuana

Nikol

Dobry den
Mám dotaz asi před měsícem jsem si dala marihuanu (marihuanu jsem měla asi za život 8krat a nikdy jsem takové stavy neměla) a popadla mě hrozna panika začalo mi busit srdce, třes rukou a myslela jsem ze je to můj konec a popadla mě hrozna úzkost. Poté to přešlo po několika minutách a vše bylo Ok. Druhy den večer jak jsem šla spat tak jsem měla stejny pocit jako kdybych znovu zažila ten nepříjemný stav a od te doby jsem jakoby furt mimo, bolí mě hlava, vnimam vše odpovídám, akorát mám pocit, ze zapominam nebo tak něco. Když něco udělám tak pak mi přijde ze jsem to dělala hrozne dlouho. Mám hrozny úzkosti a furt z něčeho strach až me z toho popadne depka, ze už to nebude jako driv kolikrat mám pocit, ze se mi motá hlava a ze omdlim..Vsechno vidím negativně uz nejsem vůbec veselá a když jsem tak jen chvíli. Začala jsem navštěvovat psycholozku a ta mi rekla, ze jsem hrozne citlivý člověk a ze na každého marihuana působí jinak a jelikož jsem byla ještě 2 týdny po operaci tak pry muj organismus to nezvládnul a ze opravdu marihuana vyvolala úzkosti a deprese, ale já i četla ze muže vyvolat horší psychické problemy. psycholozka mě poslala k obvodnimu a ten mi predepsal antidepresiva a já doufám, ze se vše zlepsi. Chci tento stav změnit a myslím, ze tohle mě nadobro vylecilo z toho, ze už nikdy nechci žádnou drogu. Jsem člověk co chce něcoho docílit a ne být na někom závislý. Mám šanci, ze opravdu se vše vrátí do normálu a budu moct si zase plnit sny? Ovšem teď mě opravdu nic nebaví a hodně lidi pohromadě mi děla zle. Situaci resim, jen bych popřípadě chtěla vědět vás názor. Hrozne si to teď vycitam, a je mi to líto.

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den,

 

přijde mi skvělé, že jste si našla odborníky, na které jste se obrátila a snažíte se situaci řešit. Stejně tak naprostou souhlasím s tím, že nejspíš marihuana není nic pro vás. Budete možná skutečně vnímavější a zbytečně byste se vystavovala riziku dalších psychických potíží. A jak sama píšte, nemusí jít jen o úzkost, paniku a depresi. Problémy se mohou přetrvávat delší dobu, nebo dokonce nabalovat. O to spíš bych se snažila situaci nějakým způsobem zastavit, aby se problémy neprohlubovaly, případně neprotahovaly a nepřidávaly další.

 

Nevím, jestli s psycholožkou a obvodním lékařem mluvíte stejně otevřeně, jako píšete sem do poradny. Ví o pocitech na omdlení a motání hlavy? Přeci jenom si říkám, že jestli se vám po měsíci od užití stále sem tam motá hlava, máte pocity na omdlení, záchvaty paniky a úzkosti, deprese, zvažovala bych i konzultaci s psychiatrem nebo neurologem. Takhle na dálku nedokážu posoudit, kde je zdroj vašich obtíží. Na to jsou potřeba odborná vyšetření, aby se zjistilo, co je pravou příčinou. Může jít jak o psychiku, tak i o nějaký jiný důvod - od toho už jste v kontaktu s odborníkem, aby jednotlivé možnosti vyloučit a našel příčinu, kterou s vámi bude řešit. Nicméně je potřeba mluvit s lékařem i psycholožkou narovinu, případně si dopředu udělat poznámky, abyste na nic nezapomněla a v ordinaci se neusmívala, že se vše lepší.

 

Jako zásadní vidím hlavně to, aby se situace nestala chronickou - a měsíc už je docela dlouhá doba. 

 

Jak dlouho berete antidepresiva? Cítíte zlepšení? Co jiné možné příčiny - např. neurologické - ty jste s obvodním lékařem vyloučily? Je v těch atakách úzkosti a paniky nějaká pravidelnost? A co to motání hlavy, přichází v nějaké typické situaci, předchází jim něco? Zvažovali jste s lékařem a psycholožkou třeba i nějaké změny denního rytmu - nastavení pravidelných večerních rituálů, pití meduňky odpoledne a večer apod.?

 

Sama vidíte, že toho vím opravdu málo. Pokud jste v kontaktu s odborníky a přesto máte pocit, že se situace nelepší - otevřeně s nimi o tom mluvte, zdá-li se vám, že se situace nelepší, řekněte jim to, pokud máte pocit, že vás neposlouchají, zajistěte si pohovor jinde a získtejte další odborný názor.

 

Zároveň je fajn mít při sobě někoho blízkého, komu se můžete svěřit a kdo vás podpoří a nenechá vás nad sebou mávnout rukou a smířit se s touto situací jako neřešitelnou, běžnou a trvalou. Nevzdávejte to. Dost pravděpodobně se vám podaří situaci urovnat. Jen je dobré předejít tomu, aby se problémy staly chronické. Chronické psychické problémy se totiž řeší jen velmi obtížně, často i dlouhodobě, takže čím dřív se pokusíte ten začarovaný kruh přerušit, tím lépe. 

 

Možná bych se na vašem místě svěřila v první chvíli psycholožce a na rovinu mluvila o pocitech, které vlastně máte už celý měsíc, tak jak je popisujete v dotazu. Můžete jí poprosit o doporučení na psychiatra. Nebo si můžete jednoduše dojednat schůzku sama a získat tak další názor. Co vy na to?

 

Ať už se rozhodnete jakkoli, budu ráda, když dáte vědět, jak se sitauce vyvíjí.

 

Držím palce a přeji vám, aby bylo brzo lépe.

S pozdravem,

Gabriela Minařík.

 

 

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko