Odpověděl: Markéta Kordová

Lenko, zdravím Vás,

chápu, že je to náročná situace pro celou rodinu. Vidíte, že syn řídí do problému, ale on to tak nevnímá, spolupracovat nechce a odmítá...  

Léčba závislosti je záležitostí dobrovolnou, a to z toho důvodu, že pokud dotyčná osoba není dostatečně motivována a ochotna začít pracovat na změnách vzorců chování, neplní pak léčba úplně účel. Motivace a ochota spolupracovat je velmi důležitá a nezbytná.

Co se týče nedobrovolných pobytů: je to tak, že pokud nastane situace, kdy je konzumující osoba v ohrožení svého života nebo svým jednáním ohrožuje své okolí, lze zavolat záchranný systém. Tato osoba je pak převezena na psychiatrii, kde je pouze po dobu, než odezní akutní stav. Nejedná se tedy o klasickou léčbu závislosti, jak jsem uváděla výše, s tou je potřeba souhlasu dané osoby. Pokud lékaři usoudí, že stav hospitalizovaného se nelepší, mohou pak požádat soud o prodloužení hospitalizace (to jsou, ale povětšinou případy, kdy je s diagnózou závislosti spojena další závažná psychiatrická dg).

Také existují tvz. ochranné léčby, ale ty bývají nařízeny soudem v rámci rozsudku v trestním řízení v případech, kdy se závislá osoba opakovaně dopouští trestné činnosti. V těchto případech může soud nařídit ochranou léčbu, ale není to pravidlo.

Umím si představit, že je to pro celou rodinu velmi náročné. Všichni jistě vidíte, že syn potřebuje pomoci, přitom on své problémy zase až tak nevidí. Možnosti nedobrovolné léčby jsou dosti omezené, a to především z toho důvodu, že pokud dotyčná závislá osoba se sama léčit nechce, málo kdy to splní účel a vede k trvalé abstinenci. Jak jsem již zmínila výše, vše je především na motivaci a chuti spolupracovat.

Nejrozumnější by jistě bylo pokusit se syna motivovat k tomu, aby i on měl zájem na tom si dát svůj život do pořádku. Motivovat nemotivované sice není úplně nemožné, ale jde o náročný, a především většinou o dlouhodobý proces. Domnívám se, že by bylo rozumné, spojit se s nějakou odbornou pomocí, využít poradenství, které je určeno rodinným příslušníkům a mít tak možnost průběžně konzultovat nově vzniklé situace. To, že dnes není Váš syn ochotný si problém připustit, neznamená, že si jej nepřipustí nikdy. Život se závislostí, zase až tak ideální není a mnozí v průběhu svých konzumací přijdou na to, že je tento život dosti omezuje a přináší plno ztrát (např. ztrátu výhodného zaměstnání, rodiny a dalších důležitých vztahů plus přinese plno nemalých potíží).

V Praze máme poradnu přímo zaměřující se na rodinné příslušníky. Můžete se v osobním kontaktu s kolegy více a podrobněji poradit, jak nastavit se synem komunikaci, jaká nastavit pravidla, jak řešit to, kdy nebudou dodržována, jak se pokusit o motivaci, celkově si doplnit informace, zkrátka zkonzultovat vše, co je v danou chvíli třeba. Vše nezávazně a bezplatně.

Poradna pro rodiče, partnery a osoby blízké SANANIM

Žitná 1574/51

Praha 1

mapa

pevná linka: +420 284 824 234 

mobil: +420 739 268 527
e-mail: rodice@sananim.cz

http://www.sananim.cz/o-nas-1/poradna-pro-rodice-ppr.html

Uvedla jste, že syn byl 2x v PL Bohnice, takže předpokládám, že jste z Prahy. Pokud ne, napište, doporučíme Vám případně jiné zařízení, kde byste se mohli poradit, co a jak dál...

Přeji, aby se vše brzy začalo ubírat lepším směrem a všem zúčastněným dostatek sil.

S pozdravem, MK