Zadejte dotaz

Prohledejte již zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Ambulantni lečba

Macina

Ahoj já už nevím co mám dělat jsem prostě alkoholicka úplně mě to zničilo myslela jsem že to mám pod kontrolou ale nemám začala jsem být jiná nezodpovědná lidi si o mě povídaj ostuda dělám nikdy si nic nepamatuju teď když už jsem jela autem vozrala tak si říkám to je konec už tohle hlavně moje práce je jezdit autem každý den kolikrát prostě ani radši nejdu. Snažila jsem se kolikrát přestat aspoň na měsíc ale prostě vždycky si dám a pak už to jede a nejde zastavit. Chtěla bych na ambulantni léčbu abych mohla chodit do práce ale nevím jestli musím prvne ke svoji doktorce nebo jak to mám udělat prosím ? Děkuji

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Dobrý den, Macino,

 

díky za důvěru i za dotaz. 

 

Píšete, že jste alkoholička, že nedokážete zvládnout sama přestat, dokonce jste opilá řídila a to je řízení součást vaší práce - riskujete tedy práci, nehodu - tedy svoje zdraví i život a dost možná i zdraví a život někoho dalšího. Mluvíte o tom, že jste nespolehlivá, nejspíš si nějakých změn všimlo i okolí. Přiznáváte, že máte problém. To je vlastně první nezbytný krok k tomu, abyste mohla něco změnit. A často pěkně nepříjmený krok. 

 

Dokonce jste už několikrát zkusila sama nepít. Ale zjistila jste, že to samotná nejspíš nezvládnete. Stačí se jednou napít a už to zase jede. Vlastně říkáte, že potřebujete pomoc. Druhý podstatný krok ke změně máte tedy také za sebou.

 

Mluvíte o tom, že byste ráda nastoupila do ambulantní léčby, abyste i nadále mohla chodit do práce. Mne však napadá, jestli tohle vše spíš nenaznačuje, že je možná na čase zvážit i intenzivnější formu pomoci - třeba i střednědobou pobytovou léčbu s detoxem. Napadla vás i tahle varianta? Možná ano, ale třeba jen máte obavy, že byste přišla o práci nebo se o léčbě okolí dovědělo, nevím ... budu proto ráda, když napíšete víc.

 

Sama bych se podle těch mála informací co o vás mám přikláněla spíše k té pobytové formě pomoci, ale stejně tak můžete zajít nejprve někam ambulantně. Pak si stačí udělat plán, dát si třeba měsíční limit a pokud neuvidíte výsledky (zkuste si říct co přesně už by bylo dostatečné zlepšení natolik, abyste mohla zůstat v ambulanci), vždycky můžete zkusit tu pobytovou variantu v léčebně s detoxem. Případně zkusit zvládnout na detoxu alespoň ty nejhorší fyzické příznaky a teprve pak jít do ambulantní léčby. Možností je jednoduše víc. Pokud už někam osobně zajdete, určitě je s vámi podrobně proberou. A byť vám nejspíš něco doporučí, rozhodnutí je nakonec vždycky na vás. Nikdo vás nikam nezavře, nebude nutit, ani nebude "žalovat" zaměstnavateli.

 

Takže pokud chcete doporučit nějakou ambulanci, nebo rovnou i detox, případně léčebnu, napište, která větší města jdou vám dobře dostupná, poslala bych kontakty. Případně můžete hledat sama v mapě pomoci na stránkách Národního monitorovacího střediska - tj. zde.

 

Do kolonky pro druh služby dejte podle potřeby buď:

 

Ambulantní program (budete muset projít konkrétní webové stránky a hledat ty, které se věnují i alkoholu; nabízejí individuální a někdy i skupinový program pro lidi se závislostním problémem, základem je poradenství a terapie),

 

Anonymní alkoholici/narkomani (ti se schází v různých městech, jde o svépomocnou organizaci, kde se schází současní a bývalí alkoholici a mluví o svých problémech, navzájem jsou si oporou; jde o celosvětovou síť, vykazují skvělé výsledky),

 

AT ambulance (zde se věnují ambulantní léčbě¨- individuální někdy i skupinová setkání v podobě pohovorů, poradenství a terapie, často i s nabídkou psychiatra - tedy možnost konzultovat případné deprese, úzkosti apod., možnost podpory léky),

 

Detoxikace (místo při nemocnici, kde přečkáte nejhorší fyzické odvykací stavy a pomohou vám s výběrem, kam dál, případně nabídnou i podporu léky či terapií) nebo

 

Psychiatrická léčba (často na detox navazující pobytová léčba založená na různých formách intenzivní terapeutické práce, jde o intenzivní léčbu v chráněném prostředí bez alkoholu, kde si jednak odpočinete, druhak můžete nabrat síli na další život mimo léčebnu a zároveň se snažíte intenzivně přijít na to, co dělat v životě jinak, aby se to neopakovalo - podobně je to i v ambulanci, jen s menší intenzitou).

 

Stačí takto? Budu ráda, když dáte vědět, jak jste se nakonec rozhodla, případně si napište o kontakty. 

 

Zdraví,

Gabriela Minařík.

Zpět