Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
cítím blížící se smrt
Jarda
Dobrý den. Před skoro dva měsíci mě vyhodili z léčebny u apolináře. Nemělo to žádný konkrétní důvod, jen jsem se pokoušel abstinovat od sedativ a hypnotik a místo aby mi bylo lépe, bylo mi čím dál hůř. Pletl jsem si časy (11:45 a 12:45,) zapomínal jsem, co mi kdo řekl, údajně jsem se choval arogantně ke svému okolí, ačkoliv jsem byl skoro jediný kdo v léčebně nikomu sprostě nenadával a neměl sexistické poznámky na ženy. Přesto jsem byl po měsíci léčby propuštěn a pevně se domnívám, že za to nemohu. Žádné návykové látky jsem si během léčeby nevzal, režim nijak výrazně neporušil. Po propuštění jsem zcela ztratil naději v život, denně jsem vypil cca 5 piv, placatku vodky a spolykal cca 30 prášků (rivotril, zolpidem.) K tomu se stále snažil dostat zpátky ex přítelkyni co mě už ale dávno nemiluje.
Nyní jsem nastoupil na psychiatrii na moravě, s tím že detox už nejspíš nikdy nezvládnu a budu brát léky aspoň kontrolovaně. Protože jsem ale neuvedl pravdivě počet zkonzumovaných tablet ani alkoholu, nyní je mi strašně špatně a mám dojem, že zemřu. Nejhorší je, že v léčebně se (skoro jako všude) není na koho obrátit, s kým mluvit, všichni se tváří nezúčastněně a že jen dělají svoji práci. J8 přitom ale potřebuji opravdu hloubkovou terapii. Mám říct pravdu o počtu konzumace a riskovat že mě dají do úplně jiné léčebny nebo mi například zamezí pobyt venku? Obojí by pro mě byl důvod k podepsání reverzu. Přitom ale nemám venku kde pořádně žít, mohu být jen na chatě uprostřed lesů kde nic a nikdo není. Od dubnu nemám přítelkyni a připadám si zcela a naprosto ztracený. Bude mi 40 ale velmi výrazně cítím, že moje životní cesta tímto končí. Ani nevím na co se ptám, jen se potřebuji někomu vypovídat, děkuji.
Odpověděl: Jakub Minařík
Ale prdlajs. Jestli je vám 40, tak toho máte ještě spoustu před sebou, jen máte teda dost blbý období, ale to přejde, jen když jste v díře tak ten rozhled na perspektivy je omezený. Takže žádnou paniku.
K tomu co píšete o své situaci. No někdy je vysazení trochu náročné, zvláště u sedativ a hypnotik, to je fakt, ale když přemýšlím, co s tím, tak mě napadá:
1. vylézt s pravdou ven, reakci léčebny neumím odhadnout, ale hádám, že se s tím nějak popasujou. Navíc může být nebezpečné to, jak vám kvůli špatné vstupní informaci nastavili dávky. Taky mě pak k tomu napadá, že to, jak si stěžujete, že necítíte empatii od personáli, tak to může souviset s tím, že skutečnou dávku tajíte. Prostě jim nesedí to, co vidí, s informacemi, které jim sdělujete. Tak jsou zmatení.
2. to vysazení se vám může povést, jen to asi bude náročnější, někdo zvládne vysadit rychleji, někdo to potřebuje pomalu. Rychlá varianta je to, co obvykle doporučuju a dělám, teprve když to nejde, zkouším to jinak. Ono je to tak, že se na to prostě postupně adaptujete.
3. je otázka, jestli v dané situaci zvýšit, a nebo čekat, až si to sedne. Ale to záleží na konkrétním případě, dávce, ... Já to obvykle dělám tak, že snižuju pacientovi po krocích, a jeho úkolem je jen vydržet, dokud si to zase nesedne, někdy je to týden, někdy 3 dny, jindy měsíc. Pak se udělá další krok.
4. jen taková rada, když budete snižovat v léčebně a nebo ambulantně, tak je důležité dávky nezvyšovat a nesnižovat podle toho, jak vám je, ale držet se jednoho systému a snižovat postupně, nezvyšovat, v nejhorším případě další snížení oddálit. Dávky nahoru dolů bez jasného systému a plánu směrem k nižším dávkam pravidelně vedou k tomu, že skončíte na stejné nebo i vyšší dávce, když se to sečete a vydělí. Výsledkem je zpruzelej doktor a vyřízenej pacient, spousta práce a efekt nikde. Takže důležité je vydržet, případně to doplnit jinýma lékama, aby se pokryly symptomy základního onemocnění a odvykacího stavu. Je to vždycky spousta laborování a taky trpělivosti, než to zabere, sedne si to a může se dál.
5. co se týče partnerky, no, když se dáte do kopy, ona se zase nějaká objeví. Jen si dávejte pozor, ať na tom není jako vy, to se pak dosti komplikuje.
Tak. Držím palce.
MUDr. Jakub Minařík
Ps. jestli si to chcete ulehčit, tak si to vytiskněte a dejte to kolegovi. může to být lepší forma přiznání, je tam napsaný všechno, co vás trápí i návod jak na to. A hádám, že kolega lékař to bude mít dosti podobně jako já. Prostě řekne ach jo, poptá se, co jste teda vlastně bral a pak udělá nový plán.
A jen na okraj, plán může vypadat i tak že nebude zvyšovat nic a dávku bude chtít jen podržet. Protože jestli to není nebezpečné snížení, tak bývá rozumnější vytrvat, protože když jste už takhle snížil a nějakou dobu to berete, je hovadina opuštět už téměř dobité pozice. Někdy je potřeba se zakopat a do té pozice pálit, dokud nepřítel neustoupí. A v díře už jste, stačí se teda jen obrnit a vydržet :-)
Zpět
