Matka alkoholička

Dobrý den,

obracím se na Vás již zoufalá a vysílená. Mám matku závislou na alkoholu, která má svoji převrácenou a vymyšlenou realitu, kde to nemá smysl řešit, s ní nehne absolutně nic. Každopádně je mi 17, ještě pár měsíců (nebo bohužel let, než se odstěhuju hodně daleko) na ni budu závislá nějakým způsobem a nevím, co mám dělat, abych se z toho nezbláznila. Každý den mně a svým 'blízkým' vypisuje svoje nevyžádané extrémně nesenzitivní slohové práce, které má tak promyšlené a ví, kam se trefit, že z toho chytám ten pocit, že jsem zrůda já. Neustále mě shazuje, píše, že mě nenávidí, že jsem p*ča, dává mi za vinu smrt táty, útočí přesně tak, jak ví, že se jí to povede. Všem okamžitě vytroubí všechna moje tajemství, ale jakmile sdělím něco od ní, tak mě div nezabije. Šíleně citově vydírá. Nevím, co mám dělat, od smrti tatínka na konci minulého roku jsem na hromadě, školu nedokážu vnímat, je mi všechno jedno a nedokážu se dostat do bodu, kde bych začala fungovat. Sebe nenávidím a nahlížím na sebe jako na to nejodpornější, co může být, kdybych neměla některé známé a rodinu, už tu nejsem. V rámci zachování si alespoň nějakého mentálního zdraví a psychiky k ní už pár měsíců nechodím, nenavštěvuju ji, ignoruju její zprávy, ale to vzhledem k tomu, že bydlí blízko, nejde praktikovat navždy. Mám k ní šílený odpor, chvílemi si připadám, jako bych ji nesnášela. Všichni sourozenci máme stejný problém, nevíme, jak s ní komunikovat, protože to nejde. Vždy z toho vyplyne nějaká katastrofa.

Kdybyste věděli a nastínili možnost pomoci, budu Vám neskonale vděčná. Děkuji Vám za Vaši práci.