Sananim - Drogová poradna 

Odpověděl:

Dobrý den, nejdříve obecně: K nejpopulárnější látkám, které se dnes užívají na tanečních party, jsou tzv. piperaziny, které se po chemické stránce podobají léku Viagra, ale jejich účinky připomínají spíše amfetaminy. Jsou známé pod názvy PEP a Bliss. Nejvýznamnější látkou této skupiny je benzylpiperazin, zkráceně BZP. Benzylpiperazin byl vyvinut ve čtyřicátých letech minulého století pro hubení parazitů dobytka. Pro malou účinnost a závažné vedlejší účinky se však přestal používat. Jako taneční droga byla tato látka užívána již před lety, větší oblibu získala v posledních třech letech. V Británii nyní prodej BZP roste rychlým tempem. V USA je od roku 2002 nelegální. Velkou zásluhu na rozšíření BZP měl novozélandský podnikatel Matt Bowden, který v devadesátých letech pro sebe hledal náhradu za nebezpečné metamfetaminy (patří k nim i pervitin). Droga měla být stejně účinná, nemělo ale hrozit takové nebezpečí při předávkování jako u metamfetaminů. Spolu s odborníkem na farmakologii se rozhodl pro skupinu piperazinů, jejichž jedna skupina byla podle vědecké literatury bezpečná. V roce 2000 začal Bowden tuto látku užívat místo metamfetaminů a zdarma ji rozdával přátelům. V roce 2002 se BZP začal vyrábět průmyslově. Produkce není z technologického hlediska náročná. K výrobě stačí několik dostupných chemikálií. Velké zisky plynoucí z výroby BZP vedly Bowdena k založení vlastní společnosti pro výrobu bezpečných drog Stargate. BZP byla později v tabletách zkombinována s jiným piperazinem označeným TFMPP (trifluorofenylmethylpiperazin), který působí pocity uvolnění a euforie podobné účinkům extáze. Další podrobnosti viz www.drogy.net/portal/ostatni/tisk/legalni-drogy_2006_11_22.html Dále: BZP (1-benzylpiperazin) je syntetická psychoaktivní látka. V Evropské unii byla poprvé zaznamenána v roce 1999. BZP podobně jako amfetamin a metamfetamin stimuluje centrální nervovou soustavu, avšak s menší účinností. BZP patří do skupiny piperazinů , která zahrnuje i další látky, známé jako mCPP a TFMPP , s podobnými resp. silnějšími účinky. Citlivost jednotlivých uživatelů na BZP se může lišit. Podrobné informace o BZP jsou k dispozici na stránkách erowid.org (v angličtině). Na těchto stránkách najdete i obrázky BZP a dalších látek ze skupiny piperazinů. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) se sídlem v Lisabonu, které se na přípravě rozhodnutí Rady EU podílelo, vydalo 3. 3. 2008 tiskovou zprávu s názvem "Council decision: Appropriate controls´ for BZP", ve které mimo jiné uvádí: Mezi známá rizika BZP patří: zvracení, bolesti hlavy, bolesti žaludku (nausea), úzkost, nespavost, změny nálady a stavy zmatenosti. Symptomy mohou přetrvávat až 24 hodin. V některých členských státech EU je možno BZP legálně získat; na trhu s nedovolenými drogami může být BZP nabízen jako extáze. 8 členských zemí EU již zařadilo BZP do režimu kontroly stejnému či obdobnému jako v případě nelegálních drog (Belgie, Dánsko, Estonsko, Řecko, Itálie, Litva, Malta a Švédsko), 2 země mají regulaci v rámci zdravotnických předpisů (Španělsko, Nizozemí). 13 členských států EU a Norsko zaznamenalo zabavení BZP ve formě prášku, tobolek nebo tablet; záchyty byly v množství od jedné tobolky (tablety) až po 64 tis. tablet. V některých případech tablety a kapsle obsahovaly látku TFMPP, nebo kombinaci obou látek. V České republice může být trestně stíháno i zacházení s látkami, které nejsou uvedeny mezi omamnými a psychotropními látkami zařazenými do příloh zákona o návykových látkách (z. č. 167/1998 Sb.). Některé formy zacházení s psychoaktivními látkami (např. prodej či jiné způsoby rozšiřování) jsou v ČR trestně postižitelné podle platných právních norem. Ustanovení § 188a trestního zákona, postihující „šíření toxikomanie“, se totiž vztahuje nejen na omamné a psychotropní látky uvedené v přílohách zákona o návykových látkách, ale na všechny látky „způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování“. Tomu, kdo „zneužívání“ takové látky „podněcuje nebo šíří“, může být vyměřen trest odnětí svobody až na 3 roky nebo (pokud spáchá tento trestný čin např. prostřednictvím tisku či internetu) trest odnětí svobody v trvání 1 až 5 let. Z právního hlediska je v takových případech rozhodující prokázání úmyslu šířit či podněcovat užívání dané látky pro její psychoaktivní účinky. Podrobněji na www.drogy-info.cz/index.php/info/press_centrum/rada_eu_rozhodla_o_kontrole_stimulancia_bzp Snad to nebude znít jako klišé, když řeknu, že není pravda, že člověk musí vyzkoušet vše. Mějte se dobře.