Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
drogy
kikina
Dobrý den paní Koryntová,tak jsemzase tady a odpovídám na vaší odpověd.Předevčírem jsem měla debatu se svým přítelem,na toto téma.Sám od sebe mi řekl,že drogy brát nechce.Dal mi všechny peníze které u sebe měl a řekl mi, že u sebe nechce mít ani korunu,že k tomu má své důvody.Byl takovej veselej jako to bylo dřív,tak jsem měla trochu radost,že snad se to vrátí zpátky do starých kolejí.Jenže druhý den ráno bylo vše v pohodě a odpoledne z ničeho nic se hrozně obrátil.Byl takovej zamračenej a nepříjemnej.Obrat o 180stupnu.Nevím co to zapříčinilo ale opět jsem tak nějak cejtila,že se něco děje.Víte,před tím jsem psala,že bych tomu dala šanci to proto,že ho takhle neznám.Vždycky byl ke me moc pozorný,vždy jsem pro něj byla na prvním místě.Prostě ho takhle neznám a je to pro mě velké zklamání tohle všechno co se děje.Hlavně kvuli tomu miminku,protože takhle jsem si své těhotenství nepředstavovala.S přítelem jsem už 8 let a po miminku jsme moc toužili.Proto jsem si myslela,že vše bude perfektní.Chyba lávky:(Kažopadně ted když nad tím přemyšlím,tak bych určitě dokázala od přítele odejít.Mé okolí mi to radí pořád dokola ale nikdo v mé situaci není,tak neví jak je to náročné a hlavně těžké když nemáte kam a ni prostředky na to aby jsem to mohla uskutečnit.Snad Vás pořád neobtěžuji ale potřebuji to vše někomu říct,tak jak to je.A kamarádky to nechápou..budu se těšit na odpověd
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Zdravím Vás, jsem ráda, že jste se znovu ozvala. Popisujete situaci, kdy jste si s přítelem popovídali, on mluvil o tom, že brát nechce a dal si k Vám všechny peníze. Chvíli to vypadalo, že všechno bude jako dřív. Po pár hodinách, jednom dni, všechno zmizelo v nenávratnu. Přítel začal být nervózní a nepříjemný. A tohle je velmi typická situace, kterou zažívá řada partnerů a blízkých těch, kteří drogy berou. Možná přítel v jednu chvíli skutečně brát nechce (možná si nejvíc věří právě tehdy, kdy je ještě pod vlivem a nebo má za sebou "jízdu"). Slíbí Vám, že brát nebude. Pak se znovu ozvou chutě a nezvladatelný craving (touha po droze, aplikaci,...) a všechna předsevzetí a plány jsou v nenávrátnu. A Vy nad porušením slibu možná ztropíte scénu, pohádáte se, ale v zásadě se nic hrozného nestane. Oba jste unavení, vyčerpaní. Jenomže přítel je ten, který si dělá, co chce - užívá drogy. Tím, že po porušení dohody, nenásleduje žádná citelná sankce, de facto přítelovo braní tolerujete. Chce to hodně důslednosti, trpělivosti a přísnosti - na přítele, ale v prvé řadě na sebe. Když řeknete, že odejdete, musíte sama svému slovu dostát! A je jasné, že to nebude jednoduché - pro přítele, ale ani pro Vás. Je pochopitelné, že Vám kamarádky radí, abyste odešla. A chápu i to, že se s Vámi nechtějí rozplývat ve smutku a oplakávat partnerský vztah, který Vás ničí. Nejraději by Vás viděli v bezpečí (tedy samotnou a bez přítele) a s úsměvem na tváři. A nejspíš mají představu, že to všechno zařídíte (jak mávnutím kouzelného proutku) právě rozchodem. Možná si nepřipouští, že pocity lítosti, smutku ... ve Vás stejně ještě nějakou dobu zůstanou a bude to chtít čas. Vždyť jste spolu osm let. Jste s ním těhotná! Takového člověka přeci nejde vymazat! A nikdo to po Vás nemůže chtít. Rozumím tedy i tomu, že máte pocit, že kamarádky nic nechápou. Nejspíš máte pocit, že "se jim to radí, když v tom nejsou" a jste pak na to všechno sama. Na druhou stranu sama víte, že není bezpečné s přítelem dál zůstávat. Situace se stále opakuje. On slibuje, že brát nebude, lže, vyhrožuje Vám, budí ve Vás strach. Pak jsou tu i ty pěkné chvilky - ale bohužel jen chvilky. Podle toho všeho, co popisujete, jste zatím ve fázi, kdy zvažujete, co dál. Nejste ještě rozhodnutá. Chcete, aby bylo všechno jako dřív. Ale pomalu Vám dochází, že slibům přítele nejde v tuhle chvíli věřít. Přemýšlíte o odchodu. Ale zatím máte možná strach. Nechcete udělat chybu a tak přemýšlíte. Jaké varianty tedy ve skutečnosti máte (od čekání na zázrak, že se vše změní až k radikálnímu rozchodu)? Zkoušela jste si je třeba sepsat na papír - i s jejich + a -? Někdy to pomáhá. Takhle přes internet nejspíš nic nevyřešíme. Ale máte-li potřebu se s někým podělit o své pocity, budu ráda, když napíšete. Mnohem větší podporou by Vám však mohl být osobní kontakt. Zvážila už jste návštěvu nějakého poradenského centra? Zdraví, Gábina Koryntová.
Zpět