fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Kokain, extaze asi

Mette

Dobry den,
zacnu zesiroka. Muj dotaz se tyka meho partnera, otce nasich deti. Behem prvniho tehotenstvi jsem u nej nasla nahodou pytlik s kokainem. Byl clenem soundsystemu, poradal vikendove akce parkrat do roka, svedl to tehdy na to, ze mu to zbylo z akce, doslo mu huleni, a tak sahl po tehle zasobe-vyjimecne dle jeho slov. vzhledem k memu tehdejsimu stavu jsem tomu chtela uverit, ale duveru jako takovou ztratil, zacala jsem patrat v jeho vecech, nasla kontakt na dealera v telefonu, volali si temer denne. Priznala jsem sve patrani, namluvil mi, ze s dotycnym jednal o trave. tu jsem tehdy akceptovala. je to jiz 5 let a dalsi dve deti k tomu. pri kazdem svem patrani jsem neco objevila, vzdy jsem to s nim resila a vzdy mi namluvil, ze to je vyjimecne, blabla, ze mam asi sesty smysl a hledam jen, kdyz u sebe neco ma. to je hloupost samozrejme, ale se tremi detmi se nejake reseni z me strany stava nerealnym. jeho chovani neni nijak podezrele, zadne abnormalni vykyvy nalad... pred Vanoci 2018 jsem to pri svem pokrocilem tretim tehotenstvi uz nevydrzela a zacala resit aktivne, dotahla jsem ho do poradny, vysli jsme odtamtud s podivnym pocitem-ja ze resim neco, co neni moc problem-proste si cas od casu chce vylepsit zivot trochou koksu v praci. nikam nechodi, zadne hospody-natoz mejdany, to me desi o to vic, ze ma potrebu dat si ve vsedni den... nachazim i extazi-barevne pilulkx, o tech mi tvrdil, ze je dostal od dealera-kamarada ke kokainu, lezi mu doma jen tak, bez umyslu si je vzit. i tohle jsem mu spolkla, az do dnesniho dne, kdy me po dlouhe dobe zase napadlo podivat se mu do veci, protoze je zas nejaky prilis apaticky ke mne a k detem... a nasla jsem rozdrceny zeleny prasek na krystaly. tusim dle googleni mdma. ja netusim, pri jake jine prilezitosti nez ma party se daji takove veci brat. mela jsem za to, ze to clovek na nem snadno odhali, ze to nejde vzit si neco jen tak v praci, aniz by nepusobil hloupe... nevim co s tim. ale tusim, ze je to horsi nez se zdalo i po navsteve PPR, ze ma skutecne problem, kdyz tyhle veci ma stale po ruce u pres ty peripetie se mnou... popravde odbornik v poradne je moc fajn pan, nepochybuji o jeho odbornosti, ale sam malicko priznal (pri me prvni navsteve jeste bez partnera), ze konkretne kokain a extaze nejsou jeho parketa. ja bych potrebovala znat, co clovek s velkym pracovnim nasazenim konretne z techto drog dostava, jak muze vypadat vyvoj tehle psych.zavislosti, jestli existuje nejaky vzorec chovani cloveka na techto drogach, k cemu muze byt extaze v praci? kdyz jsem mela snahu to s nim probirat tesne pred narozenim naseho tretiho ditete, priznal obcasny kokain, udajne jednou za mesic treba, ani to ne, pri zmince o extazi se jen smal a namluvil mi, ze tu mel u sebe jen tak, ze to by si opravdu dat v praci nemohl... neverim. proc by ji mel nyni rozdrcenou s sebou na nasi rodinne dovolene, kde jsme byli pouze s detmi, zadni pratele ani vecerni zivot se nekonal...

Odpověděl: Gabriela Koryntová

Zdravím vás, Mette, 

 

a děkuji vám za dotaz a za důvěru.

 

Mám pocit, že problém, který popisujete, má řadu rovin.

 

Na povrchu jde o to, jak poznat, že parner drogy užívá. A co si s tím počít. Jste překvapená, že to na něm nejde snadno poznat a mate vás, že byť podle vás užívá docela často, zvládá fungovat v práci i doma, nekalí po hospodách, barech nebo akcích. Nejspíš vnímáte jeho problém daleko vážněji než ho vidí a popisuje on sám - ať už vám nebo před pracovníkem poradny. Na stranu druhou je vidět, že velmi dobře odhadnete, že se něco děje, třeba právě podle jeho apatického chování. Ta apatie bývá často při dojezdu nebo po užití. Většina drog si takto vybírá svou daň. Pravdou je, že extáze není zrovna droga do práce, pokud ji v práci nedistribuuje. Byť v určité míře může být hlavně stimulující, navozující dobrou náladu, pocit blízkosti apod. To se někde může hodit ... i proto bych chápala to drcení tablet - kvůli dávkování. Ale extázi je možné si dát i třeba z důvodu užití si sexu. Ale asi tušíte, že to může být hodně individuální. Víc by vám asi řekl partner, kdyby dokázal být upřímný. Kokain se už celkem běžně i v práci užívat dá - ostatně řada manažerů, politiků, a poměrně výkonných lidí, tak činí. Jde o to, že účinek trvá kratší dobu a je pak možné se vyspat a fungovat další den. Psychická závislost se rozvíjí i obou drog, rychlost bude individuální, větší bude u kokainu. Pokud má parner dostatek financí, pak může bez velkých obtíží fungovat na drogách celkem dlouho, aniž by si toho okolí všimlo. 

 

Trochu hlouběji se bojíte o partnera, obáváte se o jeho psychické zdraví a že je na drogách závislý.

 

Bohužel to nevypadá, že by v tuhle chvíli byl ochoten přiznat si problém a mluvit o něm. V tomto směru jste malým pánem, je na partnerovi, aby se rozhodl, co a jak dál. Vy mu můžete pomoci si potíže uvědomit třeba tím, že budete mluvit o tom, čeho si u něj všímáte, o svých pocitech i obavách. Nabídnete mu kontakt na poradnu, budete trvat na docházení.

 

Zároveň může být celkem dobrou zpětnou vazbou pro partnera to, že se začnete starat sama o sebe. Nastavíte si hranice a pravidla, kterých se budete držet a která vás budou chránit před tím, abyste musela dělat policajta, co na partnera dohlíží. Zkuste si sama pro sebe říct, co byste pro sebe a svůj lepší pocit mohla udělat. Nečekejte, že se změní partner, zkuste se postarat vy sama.

 

Stejně tak se zamyslete nad tím, co je pro vás nepřekročitelná hranice a co jste ještě ochotná tolerovat? Nezůstaňte u slov typu "to by byl konec" ... buďte konkrétní - co přesně by se muselo stát, co znamená slovo konec? - znamená rozchod, chození do poradny, testování partnera, trvání na léčbě?  Snadno se ve vztazích státá, že se partneři navzájem udržují v tzv. spoluzávislosti. Oběma něco vadí a nevyhovuje, ale nedokáží se jeden druhého vzdát nebo ho opustit. Raději se obviňují, hledají chyby na druhém, důvody, proč oni sami nic nemůžou, zatím co ten druhý by to či ono měl a kdyby on to či ono změnil, neměli bychom problém. Bývá to zdánlivě jednodušší, než se v dané situaci rozhodovat a postarat sám o sebe. Bohužel se tak zaseknou v kruhu a nedaří se jim v reálu nic změnit. Mám trochu pocit, že podobném kole už se s partnerem otáčíte - opakované kontroly, opakované lhaní, další kontroly, další lhaní ... ano, došli jste do poradny, takže je to v obměnách, ale v zásadě se nic moc nezměnilo, nebo?

 

A pak jsou tu otázky spojené s důvěrou a budoucností vašeho vztahhu a rodiny ... to nejcitlivější.

 

Partner vaši důvěru ztratil. Vy jste v roli policajta, co ho kontroluje, takže nerespektujete jeho soukromí. Točíte se společně v začarovaném kruhu. Vy se bojíte a představujete si šílené scénáře, nejspíš vás to hodně trápí, ale umím si představit, že jste i naštvaná, zklamaná, že lže, možná se i obviňujete, že jste to nepoznala apod. Partner si možná i uvědomuje, co by se mohlo stát, ale stejně tak se může bát přiznat pravdu, aby o vás nepřišel. Je ve stresu, nepohodě, o to větší důvod uniknout k drogám. Ve vztahu teď nemáte moc prostoru být k sobě navzájem upřímní a hledat řešení.

 

Osobně bych vám proto doporučila pokračovat v docházení do poradny. Pokud o to partner nemá zájem, pak klidně choďte sama. Určitě si člověk alespoň uleví od pocitů viny a bezmoci, doptá se, může mluvit podrobněji. S o to větším klidem pak může komunikovat s partnerem doma.

 

Pokud by měl o docházení zájem i parner, pak můžete společně pracovat na vašem vzájemné vztahu a důvěře a komunikaci. Nepočítat s tím, že se hned něco změní, ale spíš zkusit mluvit o svých pocitech, obavách. Dát si nějaký čas a třeba i termín, do kdy chcete, aby se věci aspoň trochu pohly ... a podle čeho to poznáte. Dohodnout se na pravidelech, která budete oba dodržovat (např. on bude docházet do poradny, vy nebudete pátrat, bude-li apatický, budete spolu mluvit, nebo se dohodnete na pravidlech ohledně testování, rozdělíte si povinnosti a budete sledovat jejich plnění apod.) a zkusit vytvořit prostor pro chyby a změnu. Je dobré dohodnout se na tom, co se stane, když někdo z vás konkrétní povinnost nesplní nebo pravidlo poruší, abyste věděli, do čeho jdete.

 

A zkuste si také udělat čas pro sebe samotnou a o vztah - situace trvá pět let a za tu dobu máte 3 děti ... člověk snadno zapomene na starání se o sebe, natož o vztah. Zkuste o sebe samotnou pečovat, trávit spolu čas, všímat si a starat se jeden o druhého, připomenout si to pěkné. A přiznejme si, že už jen zajít si do poradny je při třech dětech docela výzva.

 

Obecně doporučuji mluvit o svých vlastních pocitech (ne jen těch špatných, ale i o tom, na co vzpomínáte, že ho máte ráda, záleží vám na něm atd.) a obavách, hovory zbytečně neprotahovat, nechtít hned odpovědi, vyhnout se velkým emocím, ultimátům výhružkám, které nedodržím, nevydírat pláčem, slzami apod.

 

A jestli je to tak, že už máte všeho dost. Nechce se vám investovat do vztahu nic víc a jste definitivně rozhodnutá vztah ukončit, udělejte to bez čekání na nějaký konkrétní krok nebo chybu. Nejde přeci o to toho druhého usvědčit, ale postarat se o sebe, děti a být šťastná. Na to má každý z nás právo a postarat se o to můžete nejlépe právě vy sama.

 

Vím, že to není žádná kouzelná rada. Ale snad v odpovědi i tak najdete něco užitečného. Na každý pád budu ráda, když se ozvete.

 

S pozdravem,

Gabriela Minařík.

 

 

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko