Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
závislost na prášky na spaní
fabi
Dobrý den,souhrou mnoha situací odehrávajících se v mém životě,jsem pravděpodobně závislá na zolpidemu.Téměř před 4mi lety mi byl předepsán po operaci a bylo tak snadné večer ode všeho utéct a okamžitě usnout.Nejdříve to bylo skutečně kvůli bolestem,potom únik od domácího násilí.Nyní už jsem se od tohoto osvobodila,ale závislost mě zůstala.Mnohdy už si beru i dva aby to zabralo.Zkoušela jsem spát bez nich,vydržela jsem cca do dvou do noci spaní nespaní,pak opět podlehnu.Hlavně si nemůžu dovolit být v práci nevyspaná.Zkoušela jsem přírodní cestu,ale nezabírá.Jsem naštvaná sama na sebe,moc bych chtěla opět zdravě spát.Poslední rok se cítím stále jakoby opilá,točí se mi hlava a mám závratě,obávám se,že je to následek léků.Musím každý den do práce autem a po pravdě se moc dobře za volantem necítím.Ale jinak nemůžu.Poradíte mi prosím?Moc děkuji
Odpověděl: Gabriela Koryntová
Dobrý den, fabi,
a díky za dotaz i za důvěru.
Zolpidem je lék, který má být předepisován jen na velmi krátkou dobu. Vy ho užíváte 4 roky. Při vysazení se objeví příznaky, kterých vám pomáhá se zbavit - bude to nespavost, nejspíš i psychický neklid, dost možná i úzkosti. Nejen, že to může být náročné večer a v noci, dost možná budete mrzutá i přes den. Nebude to nejspíš úplně jednoduché. A né jeden dva dny, ale spíš dva týdny.
Umím si představit, že zkusíte vysadit ambulantně. Ale podle toho, co jste zatím psala, se vám to samotné nevede. Co by vám pomohlo - pár dní dovolené, dohled někoho blízkého a vydávání léků, smíření se s tím, že pár dní to bude se spaním špatné? V případě ambulantního vysazení byste nejspíš musela svou situaci konzultovat s lékařem, domluvit se na postupu, který budete dodržovat a dost možná by vám nasadil i nějakou podpůrnou medikaci - např. antidepresiva pomáhající i s úzkostmi a navozující spánek. Máte takového lékaře? A umíte si představit, že to risknete v práci? Pochopili by to? Nebo by bylo lepší pár dní volna?
Stejně tak to ale může být měsíc na detoxu nebo v léčebně, kde budete chráněná od těch běžných starostí venku. Naplánujete si zaplacení nájmu, oznámíte v práci, že tam měsíc nebudete - se nedá nic dělat, buť to vezmou, nebo ne ... a vy pak budete hledat práci jinde. V léčebně budete mít oporu v ostatních lidech na oddělení, lékařích. Hlavní a nejdůležitější bude v tu chvíli zbavit se závislosti na lécích, neřešit nic jiného než sebe, to jak se cítíte, co potřebujete, co vám pomáhá. Může to být psychicky náročné, ale také to může být jedna z nejlepších investic, která vás posune dál i v jiných oblastech života. Tady už by se to asi neobešlo bez toho, že alespoň někomu ze svých blízkých řeknete, co se děje.
Co vás v tomhle rozhodnutí brzdí? Když půjdu rovnou k věci: Jak dlouho chcete takhle fungovat, než si dovolíte odsunout všechny ty důvody, pro které není možné se starat sama o sebe, na druhou kolej? Nájem, práce? Je to skutečně to nejdůležitější? Kolik let to takhle vydržíte? Co čekáte, že se stane? Neznám moc lidí, kteří by léky vysadili ze dne na den a neměli žádné potíže. Čekáte, že to na vás někdo pozná, někdo se to dozví, budete mít nehodu? Co by pro vás bylo jasné znamení, že takhle to dál nejde? Kdy byste si dovolila větu: "Sice to bude problém v práci, nějak to budu muset vymyslet s nájmem, ale teď se musím postarat o sebe!"
Snad jsem na vás nešla moc zhruta? Držím palce a přeju vám, abyste si dovolila starat se sama o sebe. A budu ráda, když napíšete, jak jste se rozmyslela, nebo jak se situace vyvíjí, ať už to bude jakkoli.
Vše dobré přeje,
Gabriela Minařík.
Zpět
