Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz
Zadejte dotaz
Prohledejte jiľ zodpovězené
Nevíte, jak se zeptat
PORADENSKÁ LINKA
602 666 415
Odpověď podle kódu
ANKETA
Otázka jen pro uživatele marihuany (a pouze marihuany, bez kombinace s jinými látkami): Jak často hulíte?
Co dělají drogy v mozku
Zahrajte si s námi
10rokov nonstop
Lenen
Dobry den. Ked som mala asi 15, tak som skusila prve drogy. Zacalo to asi obycajne alkoholom. Pila som cez vikendy, neskor takmer denne. Kupovala som si vino do skoly. Neskor tvrdy alkohol. Som introvert a nemala som vela kamaratov, ked som bola mladsia, tak som chcela velmi zapadnut medzi ostatnych, no potom mi vosiel do cesty tramal, durman, trava, pervitin,subotexy, metadon, kokain, opium, morfin a kadejake lieky... Asi sa ani nic ine nedalo cakat. Uz asi od 12tich,ma zacinalo pritahovat vsetko nelegalne a zakazane. Bola som decko a predstavovala som si, ze by som chcela niekedy stretnut niekoho co zije na hrane zakona. Vsetky baby tuzili po tych dokonalych chlapcoch, no moja predstava dokonalosti bola: mafian,kriminalnik, diler... neviem preco... ale viem ze sa to so mnou vlecie do dnes, aj ked nie v takych rozmeroch ako kedysi. Rokmi som spoznala vela takych chlapov a zistila som, ze nie su idealna volba. Momentalne som v dlhorocnom vztahu, ale drogy su tu stale. A v mojom okoli aj mnoho dalsich ludi co sa zivia nelegalnou cinnostou. Snazim sa im vyhybat, no su uz sucastou mojho zivota. Snazim sa chodit do prace, no uz niekolko krat ma vyhodili. Hlavne kvoli tomu, ze si do prace nedavam nic a to je problem, pretoze mam fyzicku zavislost a je tazke pracovat v bolestiach. Trasu sa mi ruky a cele telo, toci sa mi hlava a mam vsetky klasicke abstinencne priznaky. Obcas tie bolesti utlmujem pervitinom. Davam si len tolko, aby som necitila az tak bolest,no dokazala zaspat a najest sa. Okrem toho si dokoncujem skolu, tam sa tiez musim premahat a tvarit, ze som OK. Pocas tych prefetovanych rokov, som stratila zaujem o takmer vsetko. Klasika. Endorfin na bode mrazu. Kazda mensia vypäta situacia je pre mna obrovskym stresom. Nie som zvyknuta vnimat realitu bez drog. Rozhovor s neznamym clovekom je pre mna stresujuci, vela ludi v autobuse (casto ani nenastupim ak je plno - fobia, ktoru som ziskala asi tri roky dozadu), telefonaty su pre mna stresujuce, zapadnut do kolektivu v praci je takmer nemozne, vzdy mam pocit akoby vsetci vedeli,ze som."ina"... Zavidim ludom, co sa dokazu tesit. Som dost uzkostliva. Vela ludi co som spoznala su mrtvy alebo v base. Desiatky ludi. Dakedy som sa citila "na koni" ked som si nieco dala,ked som predavala...no teraz uz necitim nic. Prazdno. Takze to bolo este velmi v skratke... a teraz sa pytam: Myslite, ze by mi pomohli nejake lieky na uzkost? Tie bolesti dokazem pretrpiet, ale uzkostliva som od narodenia. Uzatvorena. Uzivanim drog sa to rokmi len zhorsilo. Pred asi tyzdnom som uzila xanax, asi iba 2x0,5 denne a citila som sa lepsie,no ked ho nemam, tak mam bolesti svalov, aj ked mozno to nie je z toho... ja uz ani neviem z coho mi je zle. Prosim vas poradte mi co mam robit. Zavisla som uz tak ci tak, mam ist za doktorom pre nejake lieky? Pomoze to? Alebo sa mam dalej "tyrat" a cakat ze raz to prejde, ze raz sa to skonci a zvladnem to? (Nad liecenim neuvazujem, mala som moznost vidiet ako sa ludia vratili z liecenia a prve kroky viedli k drogam,myslim si, ze ak prestanem v izolovanom prostredi, tak pri navrate mi pridu na rozum nostalgicke spomienky a znova som v tom...) Musim prestat sama a vonka,nie zatvorena.
Dakujem za odpoved.
Odpověděl: Markéta Kordová
Zdravím Vás, Lenen.
Ráda bych jen doplnila, že léčit se dnes už neznamená jen variantu ,,se nechat zavřít" do léčebny a být po celou dobu v izolaci. Existují ambulantní programy, kam klienti ráno přijdou, přes den se účastní terapeutických aktivit a po skončení jdou odpoledne zase domu. Také je možnost individuální terapie. I v případě pobytové léčby to nemusí vždy znamenat izolaci. Léčba v terapeutických komunitách sice trvá cca rok, ale během léčby klienti od druhé fáze léčby chodí do práce, právě proto, aby si ještě v chráněném prostředí vyzkoušeli jaké to je vstát a někam jít, být tam s jinými lidmi, osvojili si pracovní návyky, posílili sociální komunikaci atd. Jestliže se pohybujete mezi uživateli drog, jen stěží narazíte na lidi, co léčbou prošli a začali žít spokojeně jinak. Je pochopitelné, že v tomto prostředí narazíte pouze na Ty, kterým se to nepodařilo. Ti, kterým se podařilo opět najít spojenost a byli ochotní a schopní učinit ve svých životech určitých změn, těžko pak potkáte na drogové scéně, takže o nich jen nevíte. Naštěstí je jich dnes už opravdu dost, možná byste se divila. Tím bych chtěla říct, že to možné je a každý má šanci na úzdravu, pokud je dostatečně motivován.
Píšete, že po Xanaxu jste se cítila lépe. Jen bych ráda upozornila na to, že tento lék sice umí rychle rozpustit úzkost, ale také je silně návykový a nelze ho užívat dlouhodobě. Patří do skupiny benzodiazepinů a psychický návyk jde spolu ruku v ruce i s fyzickým. Tím byste svou situaci moc nevyřešila, pouze jaksi vytloukla klín klínem...
Chápu, že chodit do práce v úzkostech nebo dokonce v absťáku, je nadlidský výkon, klobouk dolů, že se snažíte fungovat, i když to musí být útrpné. Nejsem lékař, a ani kdybych byla těžko dělat závěry a vhodná doporučení přes internet na základě několika mála informací. Bylo by fajn, abyste se spojila se specializovaným lékařem (psychiatr/adiktolog) a vše co jste zde tady popsala, více a podrobněji zkonzultovala v osobním kontaktu, nechala se vyšetřit. I když prozatím neuvažujete o léčbě jako takové, může být pro Vás život snesitelnější například díky substituční léčbě (ale neumím touto formou odhadnout, zda byste byla vhodný adept) nebo na nějaké podpůrné a bezpečné medikaci (?). To je opravdu na konzultaci s lékařem.
Píšete slovensky. Netuším, zda i na Slovensku žijete nebo zda jste v ČR (?). Když nám napíšete, kde jste, jaká města máte v dobré dostupnosti, můžeme Vám doporučit kam si případně zajít. Tak to zvažte, a když tak ještě napište.
Mějte se hezky, MK
Zpět
