fb

Nacházíte se: Úvodní stránka O poradně Prohledat odpovědi Dotaz

Zadejte dotaz

Prohledejte jiľ zodpovězené

Nevíte, jak se zeptat

Já mezi pervitinem a marihuanou.

Samotář

Dobrý den,

Je mi 24 let V 15ti letech jsem poprvé vyzkoušel marihuanu. Poté do cca 18ti jsem kouřil 1-2 Jointy víkendově s kamarády. Ihned po 18tinách jsem se odstěhoval z vesnice do města kde jsem nikoho neznal. Začal jsem pracovat a jelikož jsem se po práci nudil. Začal jsem kouřit marihuanu stále víc a víc (1-2g kvalitní marihuany týdně). Zhruba po roce jsem chtěl od známého opatřit marihuanu. Bohužel to byla osudová chyba. " Marihuana nebyla" prý má něco lepšího. To bylo poprvé co jsem viděl pervitin. V té době jsem se o pervitin vůbec nezajímal a vždycky to šlo mimo mě. Ten dotyčný už měl nějakou zkušenost o které jsem do té doby než mi to řekl nevěděl. Peníze připravené na marihuanu byly v pervitinu a jelikož jsem byl mladej a hloupej prostě jsem to vyzkoušel nosem. Ihned po první lajně se mi to zalíbilo a zachutnalo. Bral jsem víkendově velmi malé množství cca 0.1-0.2g. ( pěkně naředěné). Po cca 4 měsících. Přešlo víkendové pobavení v závislost a byla pro mě priorita každou neděli sehnat perník abych měl na týden do práce. Začalo období zhruba kdy jsem začal v neděli a do středu/čtvrtka jsem nonstop nespal. Poté jsem byl schopný prospat pátek i sobotu a několikrát se stalo že jsem nevylezl ani z postele a probudil jsem se hladový a vyčerpaný v neděli. Tohle období trvalo cca 6 měsíců. Když jsem začal brát vážil jsem rovných 100kg po 10ti měsících fetování jsem se dostal na 60kg. Potom jednoho krásného dne přišel zlom. Seděl jsem totálně unavený a vyčerpaný v hospodě u piva a potkal jsem tam skvělou holku, kterou jsem si ani nezasloužil a moc mi pomohla. Ze dne na den jsem s pervitinem přestal. S tou slečnou jsem 5 let a s toho 4 roky bydlíme spolu. Po cca 3 měsících jsem do toho začal padat znovu. Ne v takovém množství jako dříve a i přesto to bylo dost a ona to na mě poznala. Přesto na mě nezanevřela a dala mi ještě šanci. Smazal jsem všechny lidi co jeli v pervitinu ze života a dokázal jsem žít bez pika 2 roky. V té době jsem začal kouřit marihuanu každý den. V týdnu jsem kouřil jen jednoho jointa před spaním a o víkendu cca 3-5 jointů. Mé přítelkyni se kouření sice nelíbilo ale bylo to daleko menší zlo než pervitin. Po nějaké době začal u nás pracovat člověk který už od pohledu musel být feťák. Když jsem se ho na to zeptal, dozvěděl jsem se od něj že pervitin užívá nitrožilně cca 10 let. V tu dobu mě polil pot a hrozná chuť si dát čáru. Zeptal jsem se, jestli náhodou nemá za 100 korun. To co mi ten den dal, bylo pro mě množství minimálně za 500kč co jsem kupoval dříve. Začalo to velmi pozvolna. cca rok jsem to dokázal tajit před přítelkyní. S jídlem roste chuť. Dělal jsem na 3 směny a začal jsem brát každý 3tí týden který jsem celý intenzivně profetoval. Po nějaké době když se na to přišlo tak zase jsem na nějaký čas přestal. Toho člověka po nějakém čase propustili a já byl rád na jednu stranu, že k tomu nemám přístup. Nikdy jsem tohle nechtěl brát - už od začátku. Vždycky když jsem si to sehnal jsem 10 minut po intoxikaci litoval a měl jsem deprese a výčitky a bylo mi hrozně líto té holky co to se mnou trpěla a trpí do dnes. Po každé jsem si sám sobě sliboval že to je naposledy. Že mi to více ubližuje jak fyzicky tak hlavně psychicky. Jsem ten typ člověka co jde na 8 hodin do práce a pak rychle na 16 hodin domu. nejradši bych nikam nechodil. Seděl u počítače - kouřil si trávu. Moje momentální okolí o braní pervitinu neví. Pouze o kouření marihuany. Když se mě snaží někam vytáhnout např do hospody nebo na jakoukoliv společenskou událost. Jsem schopný několik hodin přemýšlet nad tím jak se tomu vyhnout. Je mi nejlépe doma. V jejích očích jsem lenivý uživatel marihuany a pecivál. Tak rád bych žil normální život jako většina lidí v mém okolí. Bohužel problém v mojí hlavě je někdy silnější a chci být radši doma. Když už mě někam vytáhnou ( je mi blbé říkat neustále ne). Tak tam na ně koukám jak se baví mezi sebou a mám v hlavě jenom to, abych utekl co nejdříve domu. Jsem hrozně nespolečenský typ a nad vším hrozně přemýšlím. Celé dětství školou povinné jsem proseděl u počítače. Neměl jsem moc kamarádů a již od základní školy jsem měl velkou absenci cca 200-250 hodin za půl roku. To už u mě začínalo období uzavírat se do sebe a sedět radši doma na zadku a nikomu nepřekážet. Pravděpodobně jsem nikdy nepoznal jaké to je být normální a obyčejný člověk. Proto jsem nikdy nebyl u žádného psychologa ani psychiatra. Začínám si uvědomovat že mám pravděpodobně psychické problémy a život vůbec ALE vůbec nežiji ale jen přežívám.

V první radě nechci brát pervitin. je to ta největší chyba, kterou může člověk udělat. Vím to - uvědomuji si to. Že trpí celé tělo a okolí. Už jednou jsem to vydržel celé 2 roky být čistý a nepotkat toho fešáka v práci ,tak jsem možná nikdy znovu nezačal. Dohodl jsem s z přítelkyni že budu mít kalendář a každý den co budu čistý budu odškrtávat. Pokud bude mít podezření bude doma k dispozici test. Pokud bude pozitivní a já to znovu po 150 poruším tak spolu končíme a já se stěhuji. Pokud to vydržím, opravdu vydržím a vyřeším své psychické problémy. Tak by ráda se mnou založila rodinu. To je pro mě šance být normální. Hned jak vyřeším pervitin a začnu zase fungovat alespoň trosku normálněji. Chci začít také omezovat nebo úplně vysadit marihuanu. To už bude pro mě trošku těžší. Můj názor na marihuanu je takový, že marihuana je bezpečnější než alkohol. Mohu vykouřit jakékoliv množství co mi plíce dovolí a druhý den mi nic není jako když si dám v hospodě několik drinků

Omlouvám se za tuhle slohovou práci. V životě bych to nesepsal nebýt intoxikovaný. V pondělí a úterý jsem zkonzumoval O.4g a do teď jsem nespal ani minutu. Držte mi prosím palce ať je to opravdu v mém životě naposled. Život mi teprve začal a já se k sobě chovám jako když právě končí...

Vím že potřebuji psychologa na ty deprese. Zajímalo by mě, jak taková návštěva probíhá, co obsahuje a jak sakra dokáže úplně cizí člověk pomocí "diskuze" změnit člověka. Nedokážu si to představit. Pokud mi na tohle můžete někoho doporučit v Libereckém kraji. Osobně bych byl nejradši kdyby to šlo po emailu...


Původně jsem se chtěl zeptat. Snažím si hlídat alespoň pitný režim, když už toho člověk za tu dobu nesní. Pokaždé když se napiji tak se mi ihned opotí dlaně a nohy. Na dotek jsou studené. Přitom čelo mám horké. ( Jsem dehydratovaný?) Chodím snad každou hodinu či 2 čurat. Přijde to vždy náhle a musím jít ihned. Poté když si myslím, že jsem se vyčůral celý, tak ještě mi jde silou dotlačit nezanedbatelné množství moči. Včera mi začala moč velmi intenzivně páchnout takovou hořkou vůní. Přesto že se koupu každý den. Je to cítit neustále. Zároveň mě sem tam občas píchne na pravém boku v oblasti zad. Přijde mi, že po vykonání potřeby mi malá část moči zůstane v močové trubici. Doufám že po odeznění pervitinu to přejde. Co by to mohlo značit?

Budu vděčný za jakákoliv slova a za jakoukoliv odpověď.

Odpověděl: Gabriela Koryntová

 

Dobrý den, Samotáři,

 

díky za dotaz i za důvěru, se kterou se na naši poradnu obracíte. Podle toho, co píšete, vás trápí celá řada věcí - počínaje aktuálními problémy s močením, když jste pod vlivem pervitinu, přes samotné užívání pervitinu, vaši nespolečenskost, máte obavy, jestli jste normální, máte pocit, že život nežijete, ale jen přežíváte, do toho vás trápí i užívání marihuany, že lžete přítelkyni a tak dále. Podle mého názoru je toho příliš mnoho na to, aby vám někdo dokázal nějak efektivně pomoci na dálku přes emaily nebo přes internet. Někdy pomůže se ze všeho vypsat, ale často to k opravdové změně nestačí.

 

Sám se zmiňujete o tom, že byste byl ochoten si zajít popovídat o své situaci osobně. Přijde mi to jako v tuhle chvíli to nejlepší možné řešení. Věřím tomu, že při osobním kontaktu se rychleji v celé situaci zoreintujete, díky rozhovoru s kolegou si ujasníte, jaké jsou vaše reálné možnosti a budete se moci rozhodnout, kde začít. Nejspíš nevyřešíte vše naráz, ale uděláte si plán, jak postupovat. A díky tomu budete mít představu, co kdy dělat.

 

V Liberci je zařízení několik. Osobně bych vám doporučila obrátit se na Centrum ambulantních služeb Advaita. V oblasti závislostí se pohybují celou řadu let a mají zkušenosti i s komplikovanějšími situacemi, jako je ta vaše.

 

Kontakt i s odkazem na stránky přikládám:

 

Centrum ambulantních služeb Advaita

Rumunská 14/6

Liberec

 

Telefon: +420 482 750 607, 603 829 730

E-mail: cas@advaitaliberec.cz

 

www.advaitaliberec.cz


Provozní doba: V pondělí od 13 do 20 hodin (po 18. hodině pouze pro objednané), od úterý do čtvrtka 10.00-20.00 h (po 18. hodině pouze pro objednané); v pátek 10.00-17.00 hodin. Omlouváme se, pokud se nemůžete do centra dovolat, a to zejména po 18. hodině. Všichni pracovníci se zřejmě věnují klientům.

Služby tohoto centra jsou zdarma, stačí se dopředu telefonicky objednat.

 

Ptal jste se, jak takové setkání probíhá. Většinou se v krátkosti seznámíte a vy budete mít prostor promluvit o tom, co vás v tuhle chvíli trápí a co byste rád změnit nebo potřeboval. Hlavní prací poradce je vám naslouchat a správně se ptát tak, abyste si sám uvědomil a dokázal říct, o co se můžete opřít a kam dál chcete směřovat. Zní to složitě, ale hlavní práce je pak na vašich bedrech s tím, že pracovník je vám oporou, někým, kdo vás bez odsuzování přijme. Už jenom to málo často stačí k tomu, aby v sobě člověk našel sílu věci měnit. A když by to nestačilo, pomůže vám pracovník najít cestu, jak dál.

 

Stačí vám to pro představu takhle?

 

Budu ráda, když se ozvete, jestli vám byla odpověď užitečná. A kdyby bylo potřeba, klidně se znovu ozvete.

 

S pozdravem,

Gabriela Minařík.

 

 

 

Zpět

Veškeré materiály a texty na stránkách této poradny včetně zodpovězených dotazů jsou majetkem SANANIM z.u..
Jejich kopírování a jakékoli další využití je možné výhradně se souhlasem SANANIM z.u..
Creative Commons Licence Creative Commons Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko