Mladá fronta DNES | 12.2.2010 | rubrika: Ze světa | strana: 11 | autor: LADISLAV KRYZÁNEK
Snaha o snížení produkce drog v Afghánistánu selhala, tvrdí OSN. Farmáři letos osejí mákem stejnou plochu jako
loni
Kábul, Praha - Když nebude opium, nebude ani teror, říkají už léta letoucí osvícené hlavy nejen v Afghánistánu. "Boj
proti drogám je ve skutečnosti bojem za Afghánistán," prohlásil vzletně tamní prezident Hamíd Karzáí, když v roce
2002 přebíral úřad.
Zlatá slova. Ale jak na to? Pěstování opia se v Afghánistánu snažil vymýtit už leckdo, ale selhává jak metoda biče
(vypalování políček, jedovaté postřiky), tak cukru (snaha o zavedení jiných plodin).
Hodnotíme-li Karzáího slova z hlediska současné situace, nezbývá než konstatovat, že Afghánistán prohrává. Vzestup
Talibanu - i díky ziskům z drog a výpalného od drogových bossů (byť to zdaleka není jediný zdroj příjmů) - je toho
zřetelným důkazem.
Afghánistán dál rekordmanem
A podle nyní zveřejněné zprávy OSN tomu tak bude i nadále. Odhady hovoří o tom, že
opiovým mákem (surovina k výrobě heroinu) letos Afghánci osázeli přibližně stejnou plochu jako loni. 123 000
hektarů. Afghánistán si tak dozajista udrží své nechvalně proslulé prvenství - i nadále bude produkovat přes
devadesát procent světového opia. Přes masivní přítomnost západních vojáků, přes odvážné proklamace tamní vlády. Kde
je tedy problém?
S nadsázkou se dá říci, že v Afghánistánu si postavila hlavu sama příroda. Copak na kamenité půdě v nadmořské výšce
hodně přes dva kilometry vyroste něco jiného než odolný mák?
A potom, opium, hašiš, tato narkotika patří k tamější kultuře odpradávna, stejně jako tradiční chlebové placky. A
protože v řadě oblastí nic jiného nevyroste, orientují se tamní farmáři právě na opiový mák. Odbyt je předem
zajištěn. A dělají to i přesto, že islám neshlíží na podobné aktivity zrovna přívětivě. Dělají to hlavně proto, že
jim nic jiného nezbývá. A že pak zisky z lukrativních drogových kšeftů slouží k financování teroristických
organizací, povstaleckých aktivit Talibanu a jemu spřízněných skupin? To přece už není jejich věc.
Snahy podpořené západními penězi o zavádění alternativních plodin v podnebně příznivějších oblastech často
selhávají. Jsou náročné, třeba na zavlažování a pěstitelům často nepřinášejí tolik prostředků, kolik potřebují,
takže se vracejí k prověřenému opiu.
Má se tedy na boj s opiem rezignovat? To jistě ne. Ona rovnice "zničte opium, zničíte teror" stále do značné míry
platí. Jen je však třeba se připravit na běh na převelice dlouhou trať.
Ostatně i věčný optimista, který by chtěl vidět první v dálce se rýsující světélka naděje, není tak úplně bez šance.
Záleží však na interpretaci některých faktů. Zatímco onen optimista může považovat pokles loňské produkce oproti té
předloňské o pětinu za výsledek začínajícího obratu, pesimista totéž vnímá jako přechodný stav, "podnikatelskou
strategii", jež zareagovala na nadprodukci a následný pád cen. Šéfové vojenských misí v Afghánistánu a západní
politici by jistě rádi uvěřili optimistově variantě. Většina drogových expertů to však vidí jinak. Podle nich zřejmě
nejde o počátek dlouhodobého trendu. Spíše prý skutečně zafungoval trh. A sami narkobaroni se rozhodli zařadit
zpátečku a výrobu snížit, aby se ceny opět rozběhly vzhůru.
Mimochodem, pokud to tak opravdu bylo, jeví se bizarní nápad, s nímž loni přišel šéf Úřadu OSN pro drogy a
zločinnost Antonio Maria Costa, hned v jiném světle. Napadlo ho totiž, že se kolem Afghánistánu neprodyšně utěsní
hranice, aby drogy nemohly proudit ven. Samotná země by pak jimi byla tak zaplavena, že by jejich cena spadla na
pakatel, což by přimělo rolníky, aby zasadili třeba kukuřici. Jak prosté. Teď stačí jen vyřešit "maličkost": Jak ony
porézní hranice ucpat tak dobře, aby neproklouzl ani kilogram heroinu, když se tudy běžně promenují celé oddíly
teroristů z Al-Kajdy?
***
"Hrdé" prvenství V Afghánistánu se vypěstuje přes devadesát procent světové produkce opia. Ilegální obchod s drogami
je fondem pro financování povstalců, podílí se na vzestupu korupce a kriminality. 65 miliard dolarů Podle OSN drogy
odtud pocházející představují ve světě roční obrat zhruba 65 miliard dolarů, zásobu pro 15 milionů narkomanů. Každý
rok zabijí přes 100 000 lidí. Jen dvě procenta opia vypěstovaná v Afghánistánu se tam také zkonzumují. Nadprodukce
Pěstování opia v Afghánistánu dosáhlo rekordní úrovně v roce 2007, bylo to 8 200 tun. Loni pak produkce poklesla na
6 900 tun (přitom je spočítáno, že narkomani na světě spotřebují zhruba 5 000 tun). V roce 2007 zasadili farmáři
opiový mák na zhruba 193 000 hektarech, loni pak "jen" na 123 000 hektarech. Letos je plocha přibližně stejná.
Pokles cen Nadprodukce vedla k pádu cen a poklesu výroby. V roce 2008 klesaly ceny opia, ale stoupaly ceny potravin.
Ve srovnání s rokem 2003, kdy opium vyneslo farmářům 27x vyšší zisk než pěstování pšenice, to v roce 2007 byl
desetinásobek, loni prý už jen trojnásobek. Šedá eminence? O tom, jak dvousečná může být snaha bojovat v
Afghánistánu s drogami, svědčí i ne zcela jasná pozice Ahmada Valího Karzáího, staršího bratra prezidenta (na
snímku). Podle mnohých je právě on jednou z šedých eminencí obchodu s opiem. Sám Karzáí nařčení vehementně
odmítá.
|